Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

3. Daň ze štěstí 2/2

POZNÁMKA: vztahy mezi muži!
Komu se to nelíbí, ať prosím odchází.
PS: V téhle polovině kapitolky bude takové lehké možná těžší - nějaký polibky, náznaky
Povídka - Hurikán!
+15

Vyhlídl si tě. Kdysi dávno jsi ho při jedné příležitosti zaujal a on využil náklonnosti, kterou k němu choval ředitel toho domu děsu.“ chlácholivě jej objal a nechal jej ať se v jeho objetí uvolní. Hladil jej po zádech a do ucha mu šeptal slova útěchy.
Já,“ škytl, „proč... bych...“ opět škytl a přitiskl se k němu ještě blíž. „...já to nechtěl... nikdy, a on...“
Pštt... nikdy se už k tobě nedostane, já to nedovolím. Teď jsi jen a jen můj, můj!“
Jess strnul a pokusil se muže od sebe odstrčit, ale jeho síla mu to nedovolovala. Nebyl schopný s ním pohnout ani o milimetr. „Já...“
Teď si sedni,“ tlakem na ramena jej donutil, aby se posadil do křesla, které stálo příhodně hned za mladíkem. Jess se vyděšeně rozhlížel kolem sebe a hledal možnost k útěku, ale na ten už bylo pozdě. „Buď v klidu, nechci ti ublížit. Pokud budeš hodnej kluk!“
Jessi, pokud budeš vědět, že nemáš šanci... pokus se to co nejdéle prodloužit!“ Vzpomínka na Henryho mu vrátila ztracenou rozvahu. „Co se tedy stalo?“
Pohled který na něj muž vrhl hovořil za jediné. „Doopravdy jsi chytrý chlapec. Ale vraťme se k tomu třináctiletýmu zmetkovi. I když si za těch pár let prožil dost, stále mi nebylo jasné proč se za to dostal zrovna tam. Sice něco ukradl, ale měl důvod. Ale dostal se do dobré společnosti. Setkal se s tebou a tak se mu vyskytla jakási naděje na to, že by mohl začít znovu. Naděje, že i když se nechal prodávat stále se může stát dítětem po kterém nikdo nebude chtít to, co po něm chtěli jeho vlastní rodiče. Vysvitlo mu slunce, ale... pak ten pád byl o to horší. Srazili jej dolů a on už neměl sílu na to být takový jako dřív.“
Takže to přeci jen byla moje chyba,“ zašeptal.
Muž se nenechal vyvést z míry a pokračoval dál. „Sice jsem odhalil důvod toho proč to udělal, ale nemohl jsem s tím nic udělat. Na vše bylo už příliš pozdě a tohle byla ta pověstná poslední kapka. Prošlo mu i tohle a tak se odhodlal k dalšímu činu. Začali se ztrácet chlapci, zpočátku si všichni mysleli, že utekli, a musím se přiznat, ža ani já nebyl vyjímkou, ale nakonec se někteří z nich našli a... Ne, nechtěl bys je identifikovat. Ani ti nejotrlejší z nás na to neměli žaludek. Po některých však nezůstala ani ta malá stopa, jako kdyby se úplně vypařili z povrchu zemského. No a pak... Robertovi skončil jeho trest a vše utichlo. Jako kdyby přešel hurikán a zanechal za sebou jen spoušť, ale hlavně naději, že bude klid, alespoň nějaký čas.“
On jen tak...odešel!? A co je s ním teď, kde je!“ vykřikl Jess a rozzuřeně se podíval staršímu z nich do očí, až musel ucuknout pohledem. „Já...“
Pštt, teď z tebe jde strach! Až z tebe bude policajt... nechtěl bych se ti dostat do rukou.“ odvětil s úsměvem a rozcuchal Jessovi vlasy.
Jess se opět nadechl k jakési reakci, ale Michael jej přerušil jediným pohledem do očí. „Jen seď a poslechni si tohle!“ poté vstal a z psacího stolu vytáhl DVD, které poté zasunul do přehrávače. „Možná si to nepamatuješ anebo jsi o tom ani nevěděl, ale oni si na tebe zanechali upomínku. Přesněji by mělo znít, Robert tě chtěl mít pořád u sebe.“
To co na něj vzápětí zazářilo z obrazovky jako kdyby mu vypálilo do mozku díru. Byly to záběry na jeho nedobrovolný sex s celým spolkem, který se vyskytoval kolem tzv.: bosse.
Mohl bys to...vypnout,“ dostal konečně ze sebe po pěti minutách. Po dlouhých pěti minutách, které pro něj znamenaly téměř nekonečno. Po době, kdy dokázal ze svých úst vyloudit alespoň pár těchto slov. „Pro-prosím,...“
Michael pokrčil rameny, ale video nevypnul, jen ho o několik hodin posunul. „Tahle část je asi nejdůležitější... odehrává se pár dní poté co jsi odtamtud odešel. Jen se dívej a pak snad pochopíš!“


Vím, že mě to nikdy nebude schopný odpustit. Ne po tom všem co jsem mu provedl, ale já ho... miloval jsem ho, doopravdy jsem ho miloval. Ne, neopravňovalo mě to a ani neopravňuje k tomu co jsem mu udělal, ale... Jsem jen prase, který musí mít všechno co si umane. Mohl bych to házat na něj, že mě naučil, že dostanu cokoli si zamanu, ale i tak...
Je to neodpustitelné!“
Na chvíli ze záběru jeho tvář zmizela, aby se po chvíli objevila znovu.
Ne, určitě nechci aby to někdy viděl, ale proč to vlastně tedy nahrávám? Snad proto abych si ulevil? Kdo ví? Ale nejspíš tomu tak je. Ale stejně... hned jak skončím s natáčením opět někomu z nich ublížím. Kdyby tady byl on... stačilo mi že se brání, že se nesmířil se svým osudem a já ho stále můžu poslat na samotné dno a on se i přesto od něj opět odrazí a vše začne od začátku. No, oni to nikdy nedokázali. Vždy se z nich po chvíli stali jen hračky, hračky které mi byli na nic. Jen na jedno použití a pak... pak je vyhodit a vzít si další.“
Promnul si oči a v jeho obličeji se mihl šílený škleb.
Jsem blázen, vím to, ale... někdo by mě měl zastavit! Někdo, kdokoli... jinak. Tohle nedopadne dobře a on to věděl a proto...“
Záběr chvíli zrněl a pak se opět objevil Robertův škleb. Jeho obličej byl bledý a strhaný.
Udělal jsem to a... bylo to něco šíleného, ale i... bylo to tak vzrušující. Ten pocit nadvlády, že... kdybych to nechal zajít dál tak jsem mohl...“ polkl a vytřeštil oči aby se vzápětí rozplakal. „Je to jen a jen jeho vina, kdyby neumřel, kdyby mi neuděl to co mi udělal. Proč si vybral mě! Proč zničil mé dětství, které... jak mi to mohl udělat... vlastní otec!“ zalkl se a na chvíli jako kdyby se ztratil ve vzpomínkách. „Já vám vlastně neřekl co anebo kdo stojí za tím vším. Kdo vlastně stvořil takovou stvůru jako jsem já... Jen... doufám, že tohle nikdy nikdo neuvidí, hlavně ne on, jen ne ON. Jessi prosím... odpusť!“
Pohled který vrhl Robert do objektivu jako kdyby propaloval jeho čočku. Kdokoli, kdo se na něj díval jako kdyby viděl přímo do jeho duše, srdce. Bylo v tom tolik bolesti a touhy po... snad, odpuštění?
Ředitel pasťáku, takhle ho všichni viděli. Muž, který si vybral hračku mezi těmi všemi nepovedenými bastardy, ale... nebylo tomu tak. Sice si mě vybral, ale i splodil.“


Přesně v tomhle okamžiku Michael video vypnul, ale ne úplně, jen zastavil obraz a na Jesse se díval jeden pár očí ve kterém bylo tolik bolesti, bolesti snad za celý svět!
Ano, Jess chápal jeho pocity. Přesně tak se cítil, když s ním oni skončili. Ale nedokázal mu to odpustit, jak by mu mohl odpustit to co mu provedl. Nikdo by toho nebyl schopný a ne už vůbec po tom, co se dozvěděl právě před pár hodinami.
Jediné co věděl bylo... musí ho zastavit! Někdo ho musí zastavit a pokud to neudělá někdo jiný, bude to muset udělat sám!
Co po mě vlastně chceš!“
Michael se téměř hrozivě pousmál, v tu chvíli by si nezadal se šíleným vrahem, který před chvíli podřízl svoji oběť a pak si olízl rty. „Co myslíš?“
Jess hlasitě polkl a pak opět sklopil zrak k zemi. „Proč JÁ?“
Tmavovlasý muž se k blondýnovi naklonil a téměř něžně uchopil jeho bradu do svých prstů. „Měl bys vidět svůj výraz když ti to dělali! Byls přímo k sežrání. Bylo vidět jak je ti to odporné ale přitom... bavil jsi se právě proto se tak moc nenávidíš. Líbilo se ti to a ty si to jen nedokážeš přiznat. Užíval jsi si, že tě někdo ovládá a ty o ničem nemusíš půřemýšlet.“
To není pravda,“ zuřivě zavrtěl hlavou a z očí se mu znovu spustil vodopád slz. „Lžeš, lžeš...“
Myslíš? Já ti to dokážu.“ neurvale jej chytil za zátylek a přitáhl si jej k divokému polibku.
Jejich zuby o sebe cinkly až se Jess lekl jestli mu ON nevyrazil nějaké zuby. Michael jednou rukou přejel po Jessově boku a poté se jeho ruce vydaly na průzkumnou výpravu pod Jessovo triko. Pokusil se bránit, ale železný stisk, který uvěznil obě jeho ruce mu to nedovoloval. Z koutků očí mu vytryskly slzy ponížení, ale neprosil. Nikdy se nesníží k tomu, aby... Ne, on nesmí a ani nemá pravdu!
Cítíl mírné pnutí, ale... „Ne...“ zahuhlal. Toho Michael využil a pronikl do před chvílí ještě nedostupných úst, které začal zuřivě plenit svým jazykem. Mezi prsty sevřel jednu z mladíkových bradavek a s úst se přesunul na ušní lalůček, aby vzápětí jazýčkem vnikl do Jessova ouška. Jess se zachvěl a zavzdychal.
Já ti to říkal.“
17.11.2011 14:36:34
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one