Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Jen smysly!

Jen smysly! - obrázek

Jen smysly! - obrázek

Malilinkatá povídečka na téma anime??? možná. Bude tam takovej malej vztah mezi dvěma muži (jemné shonen-ai) tak... pokud vás tohle pobuřuje, dál nečtěte... já vás varovala. A vy se také poté vyvarujte toho, aby jste psali nějaké vulgarity... díky.


Kdosi jej držel, svíral.
Ruce měl položené na jeho hrudníku a tvář tak blízko té jeho. Prsty se rozeběhly po celé jeho ploše a pak se zastavily tak blízko srdce, že stačilo jen...
Dech lehce ovíval jeho krk.
Cítil... cítil neodbytný pocit, že toho člověka, který se k němu tak pevně tiskne, zná!
Druhá zuka neznámého se lehce dotkla jeho boků a sjela níž... na stehna.
Byl sice slepý, možná jen dočasně, ale byl! Ten dotyk v něm však evokoval něco známého jen to nemohl přiřadit k žádnému známému člověku.
Nemluvil jen mu tiše dýchal na šíji a občas jemně přejel po celém jeho hrudníku. Kdyby měl popsat ten pocit který právě teď cítil, stačilo by jediné slovo a to... vzrušení.
Ostatní smysly teď byly zvýšeny na maximum. Slyšel i jen nepatrnou změnu v jeho dechu. Cítil tlukot jeho srdce, které tlouklo v rytmu toho jeho.
Ruka, která byla před chvílí na stehně teď sjela na jeho ruku a vzala ji do své dlaně. Prsty obmotal ty jeho a a pak jej donutil, aby se k němu otočil čelem. Dotek z hrudi zmizel, vystřídal jej dotek na jeho rtech. Tak jemný přímo motýlí dotek ve kterém bylo tolik citu. Nyní dech ovanul jeho obličej a ten vtíravý pocit, že toho člověka zná, se znovu vrátil ještě silněji.
Cítil vůni té osoby a to jako kdyby v jeho hlavě spustilo skrytý spínač. Chtěl, ano chtěl vyslovit jeho jméno, ale slova která volně splynula z těch rtů, jej zastavila. „Pštt, nic neříkej.“
A pak... rty před chvílí neznámého člověka se ocitly na těch jeho, na rtech které se třásly, snad nedočkavostí z toho, co bude následovat.
Zpočátku jen lehce jej políbil a poté ustoupil o jeden krok.
Snad chtěl odejít po tom, co s ním provedl tuhle nestoudnou věc, ale to on nehodlal dopustit. Tentokrát převzal iniciativu sám a přitáhl si jej k sobě. Jejich rty se opět spojily, nyní ne opatrně, ale vášnivě. Jazykem přejel po linii jeho rtů a pak jej donutil, aby lehce pootevřel rty. I to stačilo k tomu, aby dovnitř vnikl jazykem a vybídl jej k boji, který neměl jasného vítěze.
Boje touhy a... snad lásky?
Chtíče?
Nic je už nemohlo zastavit a kdo by toužil po tom tak učinit? Nikdo neměl odvahu k tomu dostat se mezi tyhle dvě osoby, ne pokud mu ještě záleželo na životě.

05.08.2011 18:12:15
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one