Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Siriusova nová duše.

Není to myšleno doslova.
Pouze se zde nebude chovat jako, no děvkař. Bude si zde psát to, co ho trápí. Berte ho jako nového člověka.
Není takový, jak se zdá.
Z mé vlastní povídky a najdete ji - Tady

Ahoj lidičky.

Určitě mě znáte, Isabel mě jednoho dne přemluvila, abych také něco napsal. A tak jsem se dal do toho.
Budu sem zapisovat vše, co jsem zažil od té doby,...
Od seznámení se s Isabel až po naše společné chvíle, jako např.: vychovávání dětí, učení, studium. Atd.,...

Ahoj, jsem tady. To víte, neustále být obletovenej fanynkami. To vám moc času nepřidá. A navíc, když vás nechce ta na které vám nejvíc záleží.
Je to prostě vopruz.
Ale, abych začal to, proč tady jsem. Měl bych se vám představit.
Takže!
Tradá, famfáry, rychlý špunty, šampanský. Nebo, co pijete- a hurá na to.

Mé jméno je Sirius Black, pocházím ze starobylého rodu Blacků. Jak by vám určitě řekla moje matinka. A jsem jejich černá ovce. To by určitě řekla taky.
Ale víte co? Mě je to jedno. Dávno mě to nezajímá. Co říká a nebo si myslí kdokoli z mojí rodiny. Snad až na Andromedu, která si vzyla Teda Tonkse - mudlu, a tím se stala vyvrhelem.
Rodina se jí zřekla, stejně jako mě.
Celá moje povedená rodinka chodila do Zmijozelu, ale já jem uhle tradici přerušil.
Díky Bohu, anebo Merlinovi? To je jedno.
Mám super přátele, kteří za mnou stojí a holka, kterou miluju.
Snad mě taky má ráda. Říká to, ale,... Věřte holkám.

Tak, už jsem se vám představil. Tak můžu pokračovat.
Anebo také ne. Začnu od začátku.
-----------------------------------------------------------------------
Ten den začal jsko každý jiný.
"Siriusi. Vstávej, neflákej se. Dnes jdeme na návštěvu, a pak pojedeš do Bradavic. Doufám, že nám neuděláš osttudu."
Jen jsem to uslyšel zvedl se mi žaludek.
Kam mě to zas potáhnou? Určitě do nějaké vznešené rodiny, kde si nikdo z nich nevidí ani na špičku nosu.
Proč jsem se JÁ narodil do takové rodiny.
Kdo není s námi, ten je proti nám. Nebo také - jen čistokrevného rodu.
Už mě to fakt,....
"Tak jdeš už? Nebudeme na tebe čekat do nekonečna.
Jak chceš, jsi bez snídaně."
Vztekle mávnu rukou, at si trhne.
"Já nikam nejdu."
"Cože? Co si o tom pomyslí pan ministr,.."
Nechápu. Odkdy se přátelí s ministrem? a co tam jako budeme dělat. To by mě fakt zajímalo-.
Přemístili jsme se před jejich dům, vypadá fakt honosně. No teda, skoro jako hrad.
Už vidím ty jejich nabubřelé obličeje.
"Siriusi Blacku!"
"Ano matko!"
"Budeš se chovat slušně! Neuděláš nám ostudu. Mladá Writtová s tebou bude studovat, tak se snaž. At uděláš dojem."
Ta to řeší, nechápu. Určitě to bude nějaká 100 kilová matrona, s mastnou pletí, odstátýma ušima a velkým zadkem.
No jo, už vidím její matku a ta vedle. No fuj. Doufám, že to není ona, ne. Ta vypadá moc staře. Je jí takovejch 30.
To nebude ona.
"Dobrý den Blackovy, moc nás těší, že jste přijali naše pozvání,..."
Dál jsem neposlouchal, ty kecy a lezení až do...
"Tohle je náš syn Sirius. Siriusi."
Strčila do mě drahá matinka.
"Dobrý den, máte to tu krásné."
Došli jsme dovnitř, ta hala a ty schody, prostě bomba. Není to tady tak zatuchlý, jako u nás.
Sedli jsme si do jídelny. No super, alespon se najím.
To jídlo vypadá skvěle.
"Isabel, kde jsi..."
Volají na ni skoro jako na mě, i když. V tomhle hlase zní láska.
Slyším jak schází ze schodů. To jsem na ni zvědavej.
No teda. Vypadá krásně, nesmím to na sobě dát znát, rychle. Něco řekni - Siriusi, vybal něco.
"Tak to je ona?"
Snažím se znít otráveně.
Ta mrška to ale prokoukla, usmála se na mě. Ten její úsměv.
Kdybych někdy zmrzl, tak by mě rozpustil. Roztál bych jako nanuk na slunci.
A to je jí teprve 11, no teda.
Nevydržel jsem její pohled, musel jsem uhnout.
Usmála se, vyhrála.
To ji nedaruju, ale když je tak pěkná. No co, odpustím ji.

Ta to teda natřela mému drahému bratříčkovi. To se jí musí nechat. Zdrhal jak králík.
Jeho taky všechno hned vyděsí. Nevím po kom je.

Jízda vlakem byla taky super, seznámil jsem se se super lidičkama. Doufám, že bude sranda.

Isabel. To je tak krásné jméno.

Nandala to taky mojí "milované" sestřenici Bellatrix.
Oba jsme nastoupili do Nebelvíru, to mě moje matinka zabije.
No a co! Já to neřeším. Ono se to časem vyřeší samo, jak doufám. A když ne, taky dobře.
----------------------------------------------------------------------------------
Odejít můžu kdykoliv.
Takže zatím ahojky.
Doufám, že sem ještě někdy zavítám.
Ne, dělám si srandu. Určitě přijdu. Nemějte strach a ani obavy.
Musím si utřídit myšlenky, abych sem potom nepsal nějaký bláboly.
Zatím čus.
Mějte se krásně a pište básně.

13.03.2008 13:25:18
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one