Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)
Je to jednorázovka k povídce, Kde je pravda. Vše v ní probíhá v náznacích a snad je to, i trochu, temné.
Mně osobně se to, docela, líbilo.

Tak. Už nechám těch keců. A vy s pusťte do čtení.

Zatím.

Kapitolovku najdete - zde

Muž spal klidným spánkem a netušil, že je tato noc jeho poslední.

Venku bylo ticho.

Měsíc, který ještě před chvílí tak jasně osvětloval venkovní scenérii. Se schoval za mrak.

Bylo to něco neuvěřitelného. Na nebi nebylo po mraku ani památky a tu, z ničeho nic tu byl jeden.

Měsíc, jako by nechtěl svítit na to, co má následovat.

Po cestě kráčel muž, byl sám.

Kudy prošel, bylo ticho. Ani táček nezazpíval, ani lístek se nepohnul.

Vše, jako by napomáhalo zločinu.

Ale to ticho.

Bylo předzvěstí ještě něčeho horšího.

Smrti.

Muž byl oděn v černý šat.

Jeho obličej skrývala kápě, kterou měl shrnutou přes obličej.

Kdo by se podíval lépe.

Uviděl by, rudě zářící oči, které přímo žhnuly - nenávistí a zlobou.

Pomalými, ale ráznými kroky se blížil ke dveřím.

Zastavil se a rozhlédl se kolem sebe. Jako by se chtěl vyhnout kontaktu s někým nezvaným.

Nemínil zanechat svědky. Jakákoli chyba by ho mohla prozradit.

I když.

Všichni věděli čeho je schopný.

Vše zlé připisovali jemu.

Tak proč by nemohli mít jednou pravdu?

Málo kdy se stalo, že by ztrácel čas takovými malichernostmi.

Vraždy nechával na svých přisluhovačích.

Přece si nebude špinit ruce tou jejich hnusnou krví.

Tohle si však vyžadovalo jeho.

Byla v tom pomsta.

Nikdo si nesmí myslet, že unikne jeho zlobě.

Za to co provedl, musí zaplatit.

Všichni zaplatí, a to bez vyjímky.

Vytáhl z hábitu hůlku. Chvíli si s ní pohrával. Pak ji sevřel mezi prsty a mávl.

Dveře se neslyšně otevřely a on mohl vstoupit.

Dnes zemře sice jen jeden člověk, ale ON si to užije.

Nechá ho žít tak dlouho, až pozná proč. Až se v jeho očích bude zračit pochopení a prosba o milost a nebo dokonce - odpuštění.

Ale ničeho takového se nedočká. Ne od něj.

Až ten ubohý červ pochopí, co provedl a nenajde klid ani po smrti.

Musí trpět. Trpět tak, jek trpěla ona.

Musí poznat, že to co udělal se neodpouští a tudíž musí nést trest, který mu náleží.

Tento však nebude první a dokonce ani ne poslední.

Je to jen začátek konce. Jejich konce.

S těmito myšlenkami, pomalými kroky kráčel do, jeho ložnice.

Muž spal, a ani v nejmenším netušil, že zemře.

Mám ho probudit. Anebo nechat zemřít ve spánku?

Ne. Určitě jej probudí

17.07.2008 14:34:43
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one