Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Je vlastně pruhovanou variantou chalcedonu. Nalézá se v dutinách sopečných hornin, do kterých postupně vtékala roztavená hmota různých složení a zatuhávala jako tenké vrstvy podél stěn. A jelikož různého složení, tak i různých barev a průhlednosti, to vytváří ony pruhy, zpravidla kopírující tvar stěn původní dutiny. (Mimochodem, vrstvičky mohou být opravdu velmi tenké, pod mikroskopem bylo napočítáno i 2700 vrstev na jednom centimetru.) Velmi často je jejich střed vyplněn křišťálem, či pokud bylo roztaveného materiálu nedostatek, tak tvoří duté geody, částečně vyplněné křišťálovými krystaly. Acháty posilují organismus, působí blahodárně na rozmnožovací ústrojí jak muže tak ženy a zabraňují skleróze. Jsou vhodné pro raky, štíry a býky. Achát se nachází v podobě víceméně kulaté, nevzhledné pecky, aby bylo vidět jeho kresbu, tak je tato rozříznuta buď napůl, nebo na tenké plátky, jež se následně leští. Původní barvy vrstviček v achátu jsou červeno žluto bílé a průhledné, jsou k vidění například i modré acháty, ale tam je barva způsobena namáčením v roztoku modré skalice (čili veškerý užitek žádný) a podobně.

Jméno dostal akvamarín očividně podle své barvy, modré jako moře, nebo obloha bez mráčku. Je kamenem mystiků a léčitelů, projasňuje duši. A také pomáhá při nemocech dýchací soustavy a hlasivek, mírní kašel a astmatické záchvaty. Vhodný je pro vodnáře, blížence a ryby. Jde o kámen velmi příbuzný smaragdu, avšak mnohem hojnější, mnohem dostupnější, mnohem levnější. Jeho modré barva je způsobena přimíšením atomů železa. Bylo nalezeno mnoho akvamarínových krystalů, jež se svou váhou nepočítají na karáty, ale na kilogramy. Co se týká zabarvení, tak modrá barva přírodních kamenů často na slunci vybledává, a proto jsou ty užité ve šperkařství většinou krátce vyžíhané asi na 400-450 stupňů C, poté je již světlemodrá barva stálá. Mnoho se jich nachází v Brazílii, ale také na Urale, kde se těží spolu se smaragdy, v pohoří Atlaj, v Indii, na Madagaskaru, v Africe i USA. Akvamarín je oblíben pro svou nádhernou barvu, lesk a relativní lacinost, a tedy dostupnost. Je to krystalický nerost, a měl by se po troše shánění dát dostat i v přírodní podobě, kameny broušené a zasazené do šperků mají pochopitelně mnohem slabší účinky.

Safír
, kámen barvy nebe, symbolizuje hodnoty nejvyšší duchovní víry a čistoty, působí jako ochranný kámen. Chrání duši i tělo před nepříznivými vlivy, pomáhá tišit bolest, uklidňuje záněty, astmatické záchvaty a podobně. Je vhodný pro střelce, kozorohy a vodnáře. Safír je ve své podstatě minerál korund (oxid hlinitý) obarvený přítomností oxidu titanu. Čím více je titanu, tím sytější barva, a tím vyšší cena z klenotnického hlediska, zatímco při použití safírů jakožto léčivých a ochranných kamenů na barvě opravdu nezáleží. Naleziště safírů jsou poměrně ojedinělá, nicméně nalézá se na Srí Lance (Cejlon) V Himáljí v Indii, v USA a nejvíce se jich těži v Austrálii. Nejen safír, ale minerál korund obecně je hojně využívaný v technice, a to ajko materiál na jemná ložiska a také brusný, přírodní korund je známý také pod jménem smirek. Dnes se mnoho Korundu vyrábí uměle, pro technické využití je to velice výhodné, ale v léčitelství je poněkud problém poznat kámen starý, přírodní, nebo uměle vytvořený. Za starých časů nebýval safír broušen, ale jen leštěn a zbaven nečistot na povrchu, tyto kameny sice zaručeně přírodní jsou, ale zase jsou nedostupné z důvodů vzácnosti a historické/finanční hodnoty. I safír se podobně jako ostatní drahokamy váží na karáty.

Fluorit, CaF2

Fluorit je fluorid vápenatý. Jedná se o rozšířený minerál typický zejména pro hydrotermální žíly, na nichž se často vyskytuje spolu s barytem. Má široké uplatnění v průmyslu. Je i sběratelsky vděčným minerálem, protože se často nachází v atraktivních ukázkách.
Fluorit je nejčastěji světle až sytě zelený a fialový, bývá i bezbarvý, bílý, žlutý, modrý, růžový, hnědý a černý, průhledný, průsvitný až neprůhledný. Je dokonale štěpný podle ploch osmistěnu; štěpné plochy jsou skelně až perleťově lesklé. Štěpnost a charakter štěpných ploch hruběji zrnitých agregátů je jeho velmi dobrým rozlišovacím znakem. Do dutin krystalizuje v podobě krychlových krystalů, méně často i osmistěnů anebo spojek obou tvarů.
Pokud tvoří větší akumulace, je těžen jako surovina pro výrobu fluoru, kyseliny fluorovodíkové, umělého kryolitu, jenž se používá jako elektrolyt při výrobě hliníku z bauxitů. Dále je využíván při výrobě teflonu, freonů pro chladírenství, zubních past, neprůhledných a bílých skel, smaltů, emailů, hasicích prostředků atd. Asi třetina světové produkce fluoritu je spotřebována v metalurgii oceli; fluorit se používá jako přísada snižující teplotu tavení a zvyšující tekutost strusky. Využívá se také při výrobě cementu, a to ke snížení teploty pálení tzv. slínku. Lisováním práškového fluoritu se vyrábějí formy pro odlévání kovového uranu. Pro optické účely se fluoritu vyrábí uměle. Hlavními producenty fluoritu jsou Čína, Mexiko a Jihoafrická republika.
V minulých desetiletích bylo poměrně významným producentem fluoritu i Česko. Fluorit byl za První československé republiky a během 2. světové války těžen v Kožlí jz. od Ledče nad Sázavou, později také ve Vrchoslavi u Teplic, v Běstvině v Železných horách, v Harrachově v Krkonoších, v Jílovém u Děčína, v Moldavě v Krušných horách a v Hradišti u Kadaně. Na všech těchto ložiscích se při těžbě nacházely drúzy pěkných krychlových krystalů.
Největší krychlové krystaly fluoritu nalezené ve světě dosáhly velikosti až 1 m. Nalezišť, kde se našly a nacházejí dokonalé krystaly fluoritu 20 až 30 cm velké je ve světě celá řada. U nás se největší zelené krychle až 15 cm velké nalezly v Hradišti sz. od Kadaně a ve Vrchoslavi sev. od Teplic. Zrnité agregáty a krychle obvyklé velikosti do 1 cm lze v současnosti nalézt na výchoze křemen-fluorit-barytové žíly Josef v Moldavě v Krušných horách (sz. od Teplic). Zelené krychle a jejich spojky s tvarem osmistěnu obvyklé velikosti do 1 cm, popřípadě masivní kusové agregáty lze sbírat na haldách starého fluoritového dolu jižně od Kožlí jz. od Ledče nad Sázavou v údolí potoka vytékajícího z údolní nádrže Švihov.

Tyrkys, CuAl6(PO4)4(OH)8 · 4H2O

Tyrkys je hydratovaný fosfát hliníku a mědi. Je světle modrý, modrozelený až světle zelený, neprůhledný, voskově lesklý s lasturnatým lomem. Tvoří celistvé žilky, povlaky, ledvinité agregáty, konkrece a jen velmi vzácně drobné sloupcovité krystaly. Tyrkys vzniká v oblastech se suchým a teplým klimatem infiltrací povrchových vod do hornin (vulkanitů, sedimentů, pegmatitů) se zvýšeným obsahem apatitu a za přítomnosti minerálů mědi.
Tyrkys je od starověku využíván jako ozdobný kámen. V přírodě je přitom poměrně málo rozšířený, proto byl vždy napodobován jinými materiály, v minulých staletích hlavně obarvenou slonovinou, později i dalšími hmotami. Nejslavnější prastará naleziště tyrkysu se nacházejí na území Iránu, hlavně na hoře Ali Mirsai u vesnice Maden u Najšaburu v provincii Chorazan. Po tisíciletí se tam dobývá v dnes už hlubokém povrchovém dolu ze žilek v limonitu pronikajícím trachytem a břidlicemi. Další staré naleziště se nachází ve Wadi Maghara na poloostrově Sinaj (Egypt).
Značného věhlasu a obliby dosáhl tyrkys hlavně v období rozkvětu turecké Osmanské říše. Turci jej dováželi z Persie (Irán) a od Turků se dostával do Evropy. Odtud i název tyrkys, jehož česká podoba je odvozena od francouzského turquoise. Kromě Peršanů a Egypťanů těžily tyrkys pro své šperky také severoameričtí Indiáni v dnešním Novém Mexiku a jinde, a to ze zvětralých připovrchových partií ložisek mědi. Z Battle Mountu v Nevadě jsou známy konkrece tyrkysu až 80 kg těžké.
Pojem tyrkys má podobně jako rubín, safír, diamant, smaragd aj. mezi lidmi velmi dobrý zvuk a bývá proto často zneužíván. Bývají jím označovány mnohé hmoty tyrkysu pouze více či méně podobné, aby se lépe prodávaly. Často jsou takto využívány namodro obarvené hlízy howlitu a magnesitu nabízené pod názvem tyrkenit, který má pojem tyrkys připomínat a navozovat dojem vzácnosti. Hlízy howlitu a magnesitu jsou probarvené jenom v povrchové vrstvě, barvivo neproniká až dovnitř, takže uprostřed jsou bílé.

ONYX, TYRKYS, FLUORIT, ACHÁT, PERLA,…
12.09.2008 17:39:12
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one