Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

9. Budoucnost závisí na nás 3/3

Ahojky, Máte tady další kapitolku k povídce -

 

Racons de la ment!


Pozor! Nacházíte se na stránce ve které se dočtete povídku o vztahu mezi muži a nejenom to. V téhle kapitolce, ale nic takového nenajdete. Možná jen náznak.


****

Tak, jsi připravený Petře? Minulost našich rodičů, přesněji řečeno otců, byla v mnoha ohledech společná. Tvůj otec trpěl sice neopětovanou láskou, ale myslím, že můj trpěl o moc víc. I přesto mu nic z toho, co potom udělal, nemůžu odpustit. Anebo možná je to právě proto? Abych řekl pravdu, jsem spíš blíže k tomu, abych chápal bolest toho tvého otce. I já miloval někoho, kdo mě viděl jen jako přítele, ale on jej viděla jen jako hlídacího psa svého manžela.“
Ano, naopak tvůj otec poznal blízkost člověka, kterého miloval víc než vlastního syna. Muselo to být pro tebe bolestivé, když jsi to zjistil.“
Mohu pokračovat?“
Jistě,“ přikývl Petr a Emil pokračoval.
Předtím se však dostatečně napil ze skleničky. „Můj otec řekl tomu tvému, že... snad jen v náznacích, kdo ví... jak došlo k tomu, že ona zemřela. Dost ho to vzalo, ale...“
Namyslíš, že by ho to vzalo tolik, že zapomněl na všechno a chtěl se pomstít!“
Zavtění hlavou. „Ne, tohle by neudělal. Na to moc starýho Stejskala obdivoval, neodvážil by se k tomu. Nemohl na něj vztáhnout ruku. Tohle všechno můj otec věděl. Jen chtěl, aby...“ Emil na chvíli přestal mluvit – Nemůžu mu říct, že ho prakticky dohnal k neuváženému činu a tím způsobil jeho smrt. Ne, to nesmím!
Otec šel na další svoji misi a tam pak zemřel!“ pokračoval Petr dál, vůbec nepřemýšlel nad tím, že Emil přestal mluvit. „Ti rudí bastardi zabili otce jen proto, že na chíli přestal být profesionálem a nechal promluvit své city. Nikdy nesmím dopustit, abych dopadl jako on. Nikdy!“ S tím se zvedl a odešel zpět do práce.


Petr si oskenovaný dopis přečetl ještě jednou a přetřel si obličej zpocenou dlaní. Proto to řekl - Budeš přemýšlet než něco uděláš. Slib mi to!
Lidi, za chvíli jdeme na to!“
Dvojko, tady jednička. Mám pro vás urgentní zprávu. Na místě na Vás bude čekat podnikatel Daniel Stejskal, protože je polovičním majitelem té společnosti. A také nám bylo jeho prostřednictví sděleno, že se uvnitř zdržuje jak terorista, tak i rukojmí.“

****

Paní proč tohle všechno děláte? Když jsem Vás viděl poprvé bylo vidět že svého muže milujete a ten pohled, který jste vrhala na jeho syny... Bylo v něm tolik lásky a hlavně. Když se váš pohled zastavil na Michalovi, byl ten pohled tak... mateřský! Proč?“
Žena se rozesmála. „To jsem byla tak průhledná? Ano. Chlapče máš pravdu. Milovala jsem je oba dva, ale on může za to, že zemřel. Tolik let mi trvalo, abych... abych se mohla k němu vrátit. Aby mě miloval tak jako dřív.“
Dřív?“ otázal se zmateně.
Víš, já dřív vypadala úplně jinak. Dřív jsem byla někdo, komu Erik věřil, ale pak... Sta- stačilo jen trochu a jeho důvěra se změnila v... Nevím... nikdy jsem nepochopil proč mě odvrhl. Jeho slova mě bodala do srdce. On si myslel, že jsem ho zradil, že jsem ho prodal těm bastardům, ale tohle bych nikdy neudělal. Na to jsem ho moc miloval. A nyní jsem zjistil něco dalšího. Byli jsme jen oběťmi toho muže, který ji zabil. Zabil ženu, kterou tolik mužů milovalo a i on ji miloval. Já nechápu... jak může někdo ublížit člověku, kterého miluje. Tohle bych nikdy nedokázal, nemohl bych si to odpustit.“
A to si myslíte, že on vám to odpustí? Takhle přeci ublížíte i jemu!“
Ale on nežije! Chci se jen pomstít... on může za to, že zemřel. Zabil svého otce tím, že odešel!“
Richar jen nevěřícně vrtěl hlavou. „Víte, že si vaše slova navzájem odporují? Jednou větou mluvíte o lásce a pak chcete pomstu! Ale tohle vám přinese jen další trápení. Tím jen ubližujete dalším lidem! Pomsta plodí jen další pomstu! Je to začarovaný kruh ze kterého není úniku.“
Tentokrát se ozvala mladá Stejskalová. „Kým jste doopravdy?“
Ano, to je správná otázka. Kdo vlastně jsem?“

Žádáme teroristu, který drží jako rukojmí ženu a muže, aby se ihned vzdal nebo budeme nuceni použít násilí!“ ozval se mužský hlas zesílený megafonem.
Pohled Richarda se spojil s pohledem jejich věznitelky. „Měla byste se vzdát pokud je ještě čas. Nikomu jste prozatím neublížila a...“
Ne.. u mě je pozdě na všechno. Máš pravdu chlapče. Měla jsem se smířit s tím, co my osud nadělil a nechat je rozhodnout za mě. Ale já chtěla bojovat... Ne, v minulém živětě jsem chtěl jako muž bojovat za svoji lásku, ale teď je to jinak. Teď vím, že jsem tím ublížil svému synovi. Prosím tě, chlapče.... vzkaž mu, že... Řekni Emilovi, že mě to všechno moc mrzí!“ dořekla a vyběhla ven do sluncem zalitého rána s divokým výkřikem a s pistolí v pravé ruce. Několikrát vystřelila než ji déšť kulek srazil k zemi. Nikdo neslyšel křik, který vycházel z domu. Hlas který volal, aby přestali!
Vběhli dovnitř a nalezli na zemi v prvním patře dvojici lidí, keří se objímali a srdceryvně plakali. Ne, nepřičítali to ničemu jinému než stresu z toho, že se stali obětí zločinu.

****

Vstoupil do pokoje a posadil se vedle spícího muže. Kdysi si myslel, že toho muže miluje, ale bylo to jen chvilkové pobláznění. Měl sice o něj strach, když zjistil, že je obětí únosu i přesto však miloval jen Petra. Nikdy by si neodpustil, kdyby se stalo něco jemu. Byl rád a zárovaň se za tu myšlenku nenáviděl, že si ta bláznivá ženská vybrala za cíl právě Richarda.
Sice teď věděl pravý důvod toho všeho, ale nemohl to pochopit. Jak je možné, že mu, jí, to tak dlouho procházelo.
Nyní už pochopil proč o té ženě nenašel nikde ani zmínku. Jako kdyby se objevila jen pár dnů před tím, než ji jeho otec poznal.
A tohle byl ten důvod.
Dřív byla někým jiným.
Kdysi byla mužem, který tak moc miloval jeho otce, že zavinil smrt někoho dalšího jen proto, aby mohl žít. Ale... vlastně si tím zachránil ten svůj. Snad tím nechtěl nikomu ublížit, ale... stalo se to a teď už to nešlo vrátit.
Nemusíš mlčet, já jsem vzhůru a jsem v naprostém pořádku. Ona nikomu nechtěla ublížit, jen... chtěla být se svojí láskou. Já... oba dva to chápeme. Udělali bychom pro toho, koho milujeme všechno. I ty. Jen si to prozatím nemůžeš připustit, ale kdyby nastala nějaká nenadálá situace....“
Možná máš pravdu.“
Copak tady vy dva rozebíráte?“ skočil jim do řeči Petr a posadil se vedle Michala. „No, snad mě nepomlouváte?“
Michal jen zavrtěl hlavou a s úsměvem se na něj obrátil. Petr však jeho pohled neopětoval, díval se na Richarda a mlčel.
Jak jsem si po tom všem mohl myslet, že mi odpustí. Jsem idiot.
Brouku, tak tady jsi. Nemohl jsem tě najít, ty mi jen tak zmizíš a pak tě najdu v přítomnosti dvou atraktivních mladíků. Proč mě to sakra děláš?“
Ruce, které objaly Petrův hrudník vyvolaly v Michalově mozku mnoho otázek. Hlavně, ale vyvolaly takovou žárlivost až se musel kousnout do rtu, aby nevykřikl.
Měl by ses ovládat, šéfe.“
Šéfe?“ hlesl nevěřícně Michal. Otazníky v jeho obličeji byly tak čitelné, až se musel šéf pousmát.
Péťo, proč nás nepředstavíš?“ otočil se na Petra a přitáhl si ho k sobě k vášnivému polibku.
Až se přestali líbat Petr začal: „Tak jo. Tenhle neurvalec je, jak jste určitě správně pochopili, můj šéf a zároveň milenec a jmenuje se...“
Jsem Mark a musím se Vám přiznat, v posteli je přímo ďábel.“
Já vím,“ uniklo mu zkrze pevně sevřené rty.
Překvapený Markův pohled hovořil za všechno. „A jo. Já jsem si říkal, že seš mi povědomej. Ty jsi ten co mu zlomil srdce.“ Nenávist z těch slov přímo odkapávala. „Ale, jsem ti vlastně vděčný. Kdybys ho neopustil, tak...“
Přestaň,“ ukončil jeho projev jediným slovem a odtáhl ho z pokoje. „Promiň,“ otočil se na Michala a zmizel. A tak už nezaslechl jeho slova. „Já bych se měl omlouvat. Ty blbče!“

31.10.2010 18:36:04
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one