Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)
Ahojky, Máte tady další kapitolku k povídce -

Racons de la ment!

Pozor! Nacházíte se na stránce ve které se dočtete povídku o vztahu mezi muži a nejenom to.

Předchozí by měla být -  http://alexkleo.webgarden.cz/racons-de-la-ment-slash/3-bolest-a-utrpeni-lasky.html 




Emil nevěřícně zamrkal, že by se mu opět splnil jeho sen, a opět zavřel na chvíli oči. Když je otevřel, Michal nad ním již nestál, ale ležel vedle něj na posteli. Byl přikrytý jen vlhkým ručníkem. Krůpěje vody se leskly na jeho těle pod náporem světla, které na ně dopadalo.
To tělo.
Opatrně natáhl ruku, aby jí vzápětí ucuknul nazpět, když se Michalovi oči otevřeli. „Pořád je to stejné.“
Jak to myslíš?“ vyhrkl.
Michal zavrtěl hlavou a obrátil se na bok, aby na svého přítele lépe viděl. „Můžu udělat cokoli, ale ty budeš pořád takový. Už chápeš?“
Ty... ty to děláš schválně? To nemyslíš vážně!“
Letmý úsměv, který se opět dotkl jeho srdce. Tentokrát byl ten pocit jiný. Jako kdyby... nemožné... ten úsměv byl stejný, ale ve svém důsledku byl zcela odlišný od toho dřívějšího. Ten úsměv se nedotýkal jeho srdce, byl jen na povrchu.
Jo. Pochopil jsi to. Jak jsem poznal podle toho, že jsi ucuknul.“
Jejich prsty se jemně dotýkaly.
Michal přiblížil svoji tvář tešně k Emilovi a pohlédl mu do očí. „Rád si hraji. A ty jsi byl vždycky úžasný exemplář. Mohl jsem udělat cokoli, a ty jsi mi vždycky odpustil. Ale... začalo mě to nudit.“
Ne,“ zavrtěl hlavou.
Stejskal jej políbil na tvář a cvrnkl ho do nosu. „Jsi stejný jako tvůj otec.“
Proč, proč to říkáš?“ zakoktal.
Nepatrné pokrčení ramen. „Já ti ani nevím. Ty přece víš, co se povídá o tvém a mém otci. Nejspíš ho už nudil a proto se jej zbavil. Co na to říkáš?“
To je lež,“ rozzuřeně vyskočil na nohy a postavil se do bojovné pozice. „ihned to odvolej, nebo toho budeš litovat!“
Ale, snad jsem tě nenaštval? A co bys mi udělal?“
Kde jsi přišel k té bohapusté pomluvě, jak vůbec můžeš vypustit z huby něco tak sprostýho a hnusnýho a to jsem si myslel, že jsme přátelé. Vypadni!“ ukázal rukou ke dveřím a vyrazil do koupelny.
Vevnitř se zamčel a posadil se na kraj vany. „Ten parchant! Tohle mu nikdy neodpustím, nikdy!“ Čekal snad půl hodiny, ale dveře od bytu se stále neotvíraly. To snad nemyslí vážně! On tu snad míní zůstat a čekat až mu ty jeho blbiny vymlátím z hlavy.
Postavil se, otřel si slzy z tváří a zhluboka se nadechl. „Nebudu, nejsem takovej slaboch za jakýho mě máš!“

***

Petr se nervózně podíval na hodinky a poté na svého šéfa, který se stále neměl k tomu, aby mu dal volno. I když se bavil se svojí snoubenkou, kterou si měl druhý den brát a byl jí zcela zaujatý. Tušil, že to dělá z nějakého, pro něj nejasného, důvodu. Michal bude mít starost. Dnes je výročí... Panebože! Chytil se za pusu a nyní nevěřícně pohlédl na pana Stejskala. To snad ne! Oni se musí doopravdy nenávidět.
Mladá snoubenka na něj pohlédla přes rameno svého budoucího muže a poté se k němu naklonila a cosi mu zašeptala do ucha.
Petře, pro dnešek už tě nebudu potřebovat. Můžeš si udělat až do zířejšího rána volno, ale nezapomeň přijít na svatbu. A taky... po prázdninách nastupuješ na univerzitu společně s mým synem, tak se snaž aby nám nedělal ostudu.“
Pane.“ zašeptal mírně rozechvělým hlasem.
Na co čekáš? Bež, než si to rozmyslím! A hlavně se už pořádně rozhlédni kolem sebe a najdi si nějakou přítelkyni. Nechtěl bych být tebou zklamaný tak jako jím. Jsi pro mě jako syn.“
Panebože.
Takovou důvěru si nezasloužím, ale děkuji, pane.“ odvětil a byl pryč.
Starý Stejskal ještě nějakou chvíli pozoroval jeho vzdalující se záda a pak se opět začal věnovat své snoubence.

S divným pocitem se Petr vracel domů. Myslel si, že na něj bude čekat již nedočkavý Michal a řádně mu vynadá. Zhluboka se nadechl, odemknul si dveře do svého bytu a zavřel oči, aby se mohl psychicky připravit na dramatický výstup. Vevnitř jej však přivítalo jen ticho.
To je divný. Kdykoli jsem se zpozdil udělal takový tiátr, že si všichni kolem mysleli,“ pousmál se. „že jsme manželé.“
Rozhlédl se kolem, pohled se mu pozastavil u telefonu na kterém blikala červená kontrolka. Zpráva? Nepříjemný pocit nervozity pomalu ale jistě stoupal. Studený pot mu stékal po zádech. Co když se mu něco stalo, co když.....“
Blbost,“ vykřikl nahlas, aby zahnal ty hloupé myšlenky a rozhodným stiskem zmáčl tlačítko. Ozvalo se zapípání, které následoval hlas, který tak miloval. „Péťo, promiň ale dnes se nezastavím. Mám nějaké vyřizování. Zatím se měj dobře a.... Budu v pořádku.“
Ten idiot!“

***

Richardo Ineista vystopil z letadla s hlubokým nádechem. „Konečně zpátky! Tentokrát tě sestřičko určitě najdu a zjistím ten důvod proč jsi tak náhle zmizela a nechala mě tam samotného.“
Vše co řekl znělo jako příslib a on to mínil za každou cenu splnit. Do konce prázdnin chyběl jen jeden týden a on se už nemohl dočkat toho, až opět usedne do lavice a bude zase o krok blíž svému snu.
Panevropská vysoká škola
Nevěděl, proč si vybral zrovna tuhle školu. Ale proč ne.

INFO:
Fakulta práva je, co se týká doby své existence, první z fakult Bratislavské vysoké školy práva, přičemž působí od samotného vzniku vysoké školy.V prvním roce existence BVŠP (2004/2005) zároveň byla její jedinou fakultou a s BVŠP splývala v jednom organizačním celku. Jako samostatná organizační složka byla Fakulta práva (dále jen „fakulta“) zřízena v souvislosti s akreditací druhého studijního oboru v rámci BVŠP, což vedlo ke vzniku Fakulty ekonomie a podnikání v červenci 2005.


Mezi rozhodující cíle fakulty patří její poslání působit jako standardní vysoká škola v oblasti právního poznání, stejně jako rozvíjet nabídku dalších akreditovaných studijních oborů. Prostředkem k naplnění tohoto cíle je poskytování kvalitních studijních programů vysokoškolského studia a adekvátní odborná příprava absolventů těchto studijních programů nejen pro tradiční pránická povolání, kterými jsou soudci, prokurátoři,notáři, advokáti, exekutoři, či právnické profese v orgánech veřejné moci a státní správy, ale i pro další právní zaměření, které se právníkům otevírají v podmínkách života a práce v Evropské unii. Prestože studijní programy směřují k dosažení univerzitního a úplného právního vzdělání, zvláštní důraz studijních programů je kladen na specializaci v oblasti mezinárodního a evropského práva. Fakulta tyto studijní programy připravuje ve spolupráci se zahraničními univerzitami, přičemž ve vzdělávacím procese kromě domácích profesorů a odborník z praxe působí i profesoři ze Slovenské republiky, Rakouska, Německa, Belgie, Velké Británie a Ruské federace.



Dnes si potřeboval vybrat nějaký byt, který by vyhovoval jeho požadavkům a byl by v dostatečné blízkosti jeho nové školy. Cena nebyla důležitá, vždyť jej sponzoruje otec, ale musel být prostorný a hlavně – rád by v něm bydlel s někým. Proč ne byt s pronájmem?
Po dlouhých třech dnech se mu výběr zúžil na tři byty.

  • Krásný světlý atipický byt s terasou 20 m2 v atraktivní lokalitě Prahy 6, Jaselská ul. u M Hradčanská. Byt 5+kk, 200 m2 ve dvou podlažích, kde v polovině je obývací pokoj s otevřeným prostorem přes obě patra, působí vzdušně a světle, navazuje kuchyň a jídelna. Ve druhé části bytu jsou tři ložnice, hala, koupelna, komora a WC. V patře pokoj s příslušenstvím a otevřená galerie se vstupem na terasu.
  • Krásný, prostorný byt 6+kk, 238 m2, Praha 6 - Bubeneč, ulice Eliášova. Byt se dvěma balkony je situován ve funkcionalistickém domě ve 4. NP, po kompletní rekonstrukci. V bytě jsou: 4 ložnice, obývací pokoj, kuchyň spojená s jídelnou, šatna, 2 balkony, 2 koupelny, technická místnost s pračkou, 3x WC. Sklep je v mezipatře. V jedné koupelně jacuzzi, sprchový kout, umyvadlo, skříňky, toaleta, bidet, žebříkové radiátory, v druhé koupelně sprchový kout, umyvadlo, skříňky, žebříkový radiátor. Kuchyň je vybavena moderní kuchyňskou linkou s vestavěnými spotřebiči - lednice, myčka, sporák, sklokeramická deska, mikrovlnná trouba. Podlahy dřevěné a dlažba. Plastová okna, dvojité vstupní dveře. Výborná dostupnost na stanici metra A - Dejvice. Byt je v osobním vlastnictví. Cena k jednání.
  • Byt v historické budově po kompletní rekonstrukci v preferované lokalitě Prahy 6, cca. 2 minuty od stanice metra Dejvická. Nadstandardně vybavený mezonetový byt po celkové luxusní rekonstrukci s prostornou vstupní halou. S terasy unikátní výhled na Pražský hrad a panorama Prahy. Plovoucí podlahy, repasovaná dřevěná okna, nové interiérové dveře, kuchyňská linka se spotřebiči Whirlpool, italská keramika.


Všechny byty měli něco do sebe, ale který bude ten pravý? Nakonce se rozhodl, že s konečným výběrem počká na své spolubydlící. To však byla další věc, která mu nedala spát. Kterého studenta, nebo studenty si vybere?
Nezbývalo nic jiného než si podat inzerát a nechat si jej vyvěsit na nástěnce u vstupu do školy. Nakonec se však o výběru bytu rozhodl sám. Eliášova ulice mu zněla nejlépe ze všech a také mu vyhovovalo celkové uspořádání bytu. Dvě koupelny, dva balkony, čtyři pokoje a dokonce tři WC. Co víc si mohl přát?

***

Den D, se pomalu blížil a všichni zúčastnění se měli konečně setkat tváří v tvář. Jeden den, kerý změnil vztahy mezi třemi přáteli z dětství, byl sice nyní minulostí. Stále se však mezi nimi vznášel velký otazník.
Co se vztahy, které byly málem zpřetrhány kvůli bezohlednosti a ješitnosti jednoho z nich?
Žít v Karlových Varech a každý den dojíždět do Prahy se zdálo všem nereálné a tak se rozhodli, že se porozhlédnou po nějakém vhodném podnájmu.
Po bytě, který by vyhovoval všem třem. Po vstupní oslavě ve škole, vyrazili na prohlídku města. Ale pohled na nástěnku jednoho z nich zastvil. „Teda kluci, to je náhoda. Zrovna tady píšou, že někdo hledá podnájemníky a...“
Fakt? Michale pojď sem, tohle by mohla být dobrá šance,“ oslovený neodpověděl. Petr se otočil směrem k němu a opět na něj zavolal. „Míšo!“
Co,“ zmateně se otočil, aby za chvíli opět pohlédl dopředu. „To sned není možný.“


Jakmile Emil vyšel z koupelny opět se mu naskytl pohled na vyzívavě ležícího Michala. Jako kdyby se ho snažil donutit k něčemu čeho by později litoval. Potom by mohla mezi nimi vzniknout propast, kterou by už nikdo z nich nepřekonal. Oba to věděli, ale...
Doopravdy to však byla jen jeho představa? Michal jej vždy provokoval, ale i on věděl, že je to jen hra. Hra na to, kdo vydrží víc a čí vůle je silnější. Ne, nemohl se mu rovnat i když oba ztratili někoho na kom jim záleželo. Něco však bylo jiného. Jako kdyby ten strach, který Michal dříve pociťoval, předával všem ostatním. Jako kdyby se chtěl o tu bolest podělit. Ale nikdo nemohl pochopit tu sílu, která jej ovládala a vždy mu poskytla ochranu před další bolestí.
Michale, mohl bys mi říct, proč jsi přivedl toho chlapa?“
Koho máš na mysli?“
Nedělej ze sebe hlupáka. Ten George. Ty snad nevíš, že je to tvůj...“
Michal se posadil, ručník mu sjel na stehna. Vzal jej a pomalu si začal sušit vlasy. „Aha. Ty myslíš mého přítele. A co s tím vším má společného. Je to jen někdo, kdo mi kdysi dávno pomohl. Kdyby nebylo jeho, tak....“
Rozzuřenost staršího z nich se stávala vteřinu od vteřiny silnější. „On mohl za všechny ty problémy, které měli tvý rodiče mezi sebou. Jeho přítomnost... ty si opravdu nic nepamatuješ?“ To poznání jako kdyby snížilo jeho naštvanost. Tentokrát již smířlivějším hlasem pokračoval. „Jmenuje se George Santiago Taipi a byl pro tvoji matku někým opravdu důležitým. Všechno se ale změnilo ten den, kdy se rozhodla, že si vezme tvého otce. On dělal vše proto, aby tomu zabránil, ale lásce rozkázat... to neumí nikdo.“
Myslíš?“
Emil se posadil na postel a pokračoval. „Nevím, kdo mohl za její smrt, ale on způsobil že se od sebe vzdálili. Navykládal tvé matce mnoho nepodložených domněnek a ona se stala nesnesitelně žárlivou. Tvůj otec již nevěděl co dělat a tak si našel přítelkyni. Zpočátku to byla jen spřízněná duše, kamarádka z dětství. Ale protože to neustálé podezřívání z nevěry začalo být neudržitelné.“
Tím chceš říct, že to vlastně byla chyba mé matky?“
Ne, to jsem tím nemyslel. Oba dva na tom měli svůj podíl viny. Znáš to přísloví, kdo je bez viny ať hodí první kamenem?“
Michal přikývl a čekal co dalšího se ještě dozví.
Je to tvůj strýc!“
Dík za to, že jsi mi to řekl. Nic to pro mě však neznamená. Jen... chtěl bych se ti omluvit za to, co se stalo před chvílí. Jen jsem se chtěl dozvědět, co přede mnou skrýváš. Pokud je to ale jen tohle, byla to jen zbytečná námaha.“
Na posteli vedle Emila přistál papír.
Co je to?“ pohlédl na Michala zmateně.
Čti!“

Nejmladší z rodiny Stejkalů se tajně schází s mužem, který byl v minulosti trestně stíhán za ublížení na těle jeho otce. Jak nám náš nejmenovaný zdroj sdělil (jedná se o osobu velmi blízkou benjamínkovi této rodiny).
Manželka našeho kandidáta na senátora nám sdělila, že se táto osoba taktéž objevila i na svatbě staršího ze synů. Společně s mladou začínající hvězdou modelingu – Paolou, která je nejspíše přítelkyní Michala Stejskala.
............
PS: Vzhledem k tajným zdrojům našeho tisku, není možno poskytnout žádné bližší informace identitě jak neznámého muže, tak našeho informátora.

Byl jsi to ty?“
Emil zavrtěl hlavou, ale na svého přítele se nepodíval.
Tak dobře, budu ti věřit.“ Sklonil se k němu a políbil jej na tvář. Emil vzdychl a přitáhl si Michala k sobě tak, aby jej mohl políbit. V tu chvíli se otevřely dveře a... „Co si myslíš, že děláš,“ ozvalo se nevěřícně. Petr k nim, několika rychlými kroky, přiskočil a odtrhl je od sebe. Emil se roztřásl v očekávaní úderu. Jaké však bylo jeho překvapení, když rána přistála na Michalově tváři. „Ty idiote, co si myslíš, že děláš?“
Michal si zamnul tvář a s úsměvem pohlédl na Petra. „Snad nežárlíš?“


Pohledy dvou mužů se střetly. Jeden pohled byl jen zběžný, ten druhý však plný touhy. Ricardo, na kterého byl ten druhů z pohledů zaměřen sebou trhl a vydal se směrem k nim.
Michael jen polk a rozrušeně se rozhlédl kolem. Co teď bude dělat? Jak se má zachovat? Podle toho pohledu si jej ten mladík nepamatuje. Co když... Na další myšlenky však nebyl čas. Richard už byl zcela u něj. Michal zavřel oči. Chlapec kolem něj prošel bez povšimnutí, ale zastavil se u nástěnky těsně vedle stojícího Petra a s úsměvem na něj pohlédl.
Michalovi, který ten úsměv zahlédl koutkem oka, se téměř podlomily nohy. Srdce se mu téměř zastavilo, jen z pomyšlení na to, že ten neodolatelný úsměv nepatří jemu.
Ten hlas a nezaměnitělný latinský přízvuk, všechno na něm bylo tak rozkošné. Jak by řekl jeho japonský přítel – kawai.
Neměl byste zájem o to bydlení? Já vás viděl jak jste to se zájmem četl.“
Petr se měl k tomu, že odmítne, ale Emil se do toho ihned vložil. „Pokud vám nebude vadit, že bysme to bydlení potřebovali my tři.“ mávl rukou směrem k Michalovi a pak k sobě s Petrem.
Zavrtění hlavou a následné zavlnění jeho hnědých vlasů na chvíli vzalo všem třem dech. „Ne,“ úsměv, „mě to vůbec nevadí. Budu jen rád. Čím víc lidí, tím více vzrušení.“
Tak jsme dohodnutí, kdy bychom se mohli nastěhovat a kolik je nájem?“
Vy jste až překvapivě flexibilní a praktický...“
Emil, jmenuji se Emil a myslím, že my nemusíte vykat. Tihle dva jsou moji přátelé. Ten za vámi, kolem kterého se prošel bez povšimnutí a jej to určitě strašně moc ranilo, protože je vždy centrem pozornosti, je Michal. Mladík vedle kterého stojíte a který vás tak zaujal se jmenuje Petr. A vy?“
Já jsem Ricardo, ale pro vás všechny Richard. Také si myslím, že tykání by nebylo na škodu.“
Zase ten odzbrojující úsměv, který opět mířil na Petra. Emil se spokojeně usmál a koutkem oka se podíval na Michala, který v rozčílení drtil pás své tašky. „Míšo, nemohl bys mě pomoci vzpomenout, kde jsme tady Richarda viděli!“
Cože? My... Já vás už někdy viděl? Jestli je to tak, tak to se velice omlouvám. Je to asi měsíc, co jsem měl autonehodu a nepamatuji si asi tak rok a půl předtím.“
To je hrozné,“ vykřikl na celou halu Michal, až se po nich všichni ohlédli.
Petr na něj pohlédl svým hrozivým pohledem číslo dva. „Mohl by ses chvíli chovat jako vysokoškolák? Tvůj otec mě instruoval k tomu, abych z tebe udělal reprezentativního mladého muže.“
Mám se chovat dospěle? Tak dobře,“ odvětil Michal a jeho tváře dostaly temně růžový nádech. „Omlouvám se za svém pubertální chování, ale ty jsi přece na vlastní kůži vyzkoušel, že jsem už velkej chlap.“
Tento dvojsmysl, vyvolal na Petrově tváři lehký nádech červené barvy.
Emil jen zalapal po dechu.
To, co následovalo však všem okolostojícím vyrazilo dech. Petr přede všemi Michala objal a vášnivě ho políbil. Ten jej však od sebe odstrčil a rychle se rozhlédl kolem. „Jseš normální?“
Já? To víš, že jo. Musíme přece všem ukázat, že patříme k sobě. Pokud si tě tady Richard nepamatuje, tak je vše v naprostém pořádku. No, ty jen musíš zapomenout, to je vše.“


Proč bych měl žárlit? Já přece vím, že jsem pro tebe jediný a že se vrátíš vždycky ke mně. To si snad nepamatuješ jak to dopadlo minule s tím mladíčkem? Byl jsi zničený, když odjel zpátky do Kolumbie, nebo kam to bylo. A to jste spolu vypadali tak sehraně.“
Michal cosi zahuhlal a vyskočil na nohy. „Jasně, ty mě máš prokouklýho. Vždy se k tobě vrátím. Ale nemyslíš si, že by mě mohlo někdy přestat bavit to neustálé dirigování mého života? Vracel jsem se k tobě jako do přístavu. Vracel jsem se proto, že jsem věděl, že jsi jediný, kdo mi rozumí a kdo mě vždy utěší. Může se ale stát, že poznám někoho, kdo to dokáže taky. A pak...“
Doufám, že nemáš na mysli toho mladíka z koupaliště před rokem. Pokud se nemýlím, tak ti dal košem a bez vysvětlení zmizel.“
Emil jen míhal očima z jednoho na druhého. Doopravdy se chovají jako manželé po dvaceti letech. Pomyslel si v duchu. „Nemám šanci,“ zamumlal. Vzal si do ruky svetr a vyběhl ven, ve dveřích se zastavil a zavolal: „Až tady skončíte, tak za sebou nezapoměňte zavřít dveře. Já si skočím do hospody.“ Než se za ním zavřely dveře uslyšel jen tiché: „Dík.“ A byl pryč.
Jakmile za sebou zavřel dveře, zhluboka se nadechl a vykročil pravou nohou vpřed. „Musím se porozhlédnout po nějaké holce.“


Nechápavý pohled, který na ně vrhl Richard, oba dva zcela ignorovali. Michal jen přikývl a opětoval polibek svého přítele. „Máš pravdu. Zapomenout.“
Kluci, mohli byste mi chvíli věnovat pozornost?“ ozval se Emil. „Rád bych vám dnes večer představil svoji přítelkyni se kterou jsem se před týdnem seznámil. Setkáme se za hodinu v restauraci na rohu.“ Oznámil jim a byl pryč.
Petře, mě se Emil zdál od toho dne nějaký tajnůstkářský. No teď už víme ten důvod. Ne? Víš, přece jak jsme se trochu zapomněli.“ Tajemně se usmál. „Emil se vrátil ve skvělé náladě a ta rtěnka na jeho hrudi, hovořila ze vše.“ Michal se rozesmál a přivinul si Petra ještě těsněji k sobě.
Promiňte že vás vyrušuji, ale já si myslím... asi bych měl odejít a pak se sejdeme u mě doma. Adresa je, chvíli počkejte,“ začal se přehrabovat ve své tašce a pak vytáhl vizitku. „Tady.“
Neblbni Ríšo.“
To oslovení, jako kdyby sepnulo nějaké tlačítko. Richard si v ten okamžik připadal jako kdyby si měl vzpomenout, ale v okamžení bylo všechno zase pryč.
Půjdeš s námi,“ odvětil Michal a přitáhl jej k nim. „Ode dneška jsme přece spolubydlící a ti by měli být co nejčastěji spolu, no ne?“

Hodina uběhla jako nic. Naše trojice již seděla u stolu v restauraci a čekala na mileneckou dvojici, která se měla každou chvíli objevit. S tichým ahoj si k nim přisedla mladičká dívka, která vypadla tak na čtrnáct let. Se sklopeným pohledem, který zavrtala do stolu si poposedla o kousek dál, aby si mohl sednout i Emil.
Co jí říkáš,“ naklonil se k Michalovi.
Ten si lehce odkašlal. „Není ještě pod zákonem?“
Co blbneš, je jí sedmnáct a chodí na střední uměleckou školu.“
Petr se pousmál. „Ukázala ti občanku?“
Ty seš idiot.“ odsekl mu Emil a otočil se na svoji dívku. „Haruko, nic si z nich nedělej. To oni mě vždycky takhle popichujou.“
Haruka, jo?“ optal se se zájmem Michal a naklonil se k dívce. Chytil ji za bradu a přinutil ji, aby se mu podívala do očí. „Máš krásný oči. Teď už ho chápu. Kdybych nebyl zadanej, tak nevím, nevím.“
Dívka zrudla ještě více. „Děkuji,“ zašeptala s úsměvem.
Petr, snad ze žárlivosti, přitáhl Michala zpátky k sobě a položil mu ruku na stehno.
Dívka to sledovala s mírně otevřenou pusou čehož hned Emil využil a před všemi ji políbil tak vášnivě, že se dívka poté musela několikrát nadechnout než dohnala svůj dechový deficit.
Já jsem se jen chtěla zeptat,“ zašeptala, „vy dva jste milenci?“
My?“
Ano, já jsem vás už jednou potkala na večírku, který pořádal před týdnem váš otec, pane Stejskale. No a...“ ohlédla se a ztlumila hlas. „...viděla jsem vás na balkoně.“ dořekla a zrudla jako rajské jablíčko.
Oba dva se na sebe podívali a poté vyprskli smíchy. „A líbilo se vám to, slečno?“
Já to jen zahlédla, doopravdy jsem nic neviděla. Jen slyšela.“ obhajovala dívka své počínání zarputile.
Měli byste už toho nechat,“ vložil se do toho konečně Emil. „Vy dva přitahujete nežádoucí pozornost. Podívejte se na toho chlapa v rohu, neustále nás pozoruje.“
No a? Nejspíš se mu líbí to oblečení které má na sobě tvoje přítelkyně. Ten výstřih toho víc odhaluje, než skrývá.“ odsekl mu Michal a vstal. „Peťo pojď mohli bychom si spolu někam skočit? Já to už totiž nemůžu vydržet.“ Podíval se na svého přítele, smyslně se usmál a olízl si oschlé rty. Petr jej přitáhl k sobě aopět se vášnivě políbili, aby vzápětí odkráčeli ruku v ruce.
Ti dva se fakt nezmění,“ reagoval na jejich chování Emil s úsměvem, když se na ně Michal obrátil a vyplázl na něj jazyk.

29.09.2010 14:41:53
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one