Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Prší a občas oblohu pročísne blesk, po kterém udeří hrom. Je to obrovská rána.

Muž který kráčí po ulici, tomu nevěnuje pozornost. Je promočený na kůži, kapky mu stékají po kabátě. Je zahloubaný do svého nitra, které je rozervané.
Nechápe, jak se to mohlo stát. Kde, pro Boha, vzal ten nůž? A co ta krev? Vrtí hlavou a přechází silnici, samozřejmě mimo přechod pro chodce.
Zazní skřípění brzd a pak výkřik. "Ty idiote! Dívej se na cestu! Mohl jsem tě zabít."
Muž se na něj nepřítomně podívá a pokračuje v cestě.
"Idiot." Zasyčí řidič a rozjede se.

Stále prší.

Posadil se na mokrou lavici a položil hlavu do dlaní. Nůž mu leží u nohou, není na něm vidět ani kapka krve.
Zavřel oči a,...
Před očima se odvíjí děj několika předchozích hodin.

Vidí sám sebe. Kráčí k nějakému domu a zvoní na zvonek. Ozval se hlas. Nevnímá co říká, jde dál. V patře se zastaví a čeká.
Cvakly dveře a z nich vyšla mladá dívka. Rouhlíží se kolem, zrak ji padl na muže a zve ho dále.

Kdo je ta neznámá?

Když vstoupil, pohled mu padl na neznámou dívku. Nemá na sobě ani kosek oblečení, sedí na posteli a usmívá se.
Ne. Ona se směje. A mě!
Vidí, jak jeho dvojník,... Ne, jsem to já! Vidí jak zvedá nůž a bodá, bodá a bodá. Nemá na sobě nic, proč by se měl rozčilovat kvůli pár kapkám krve.
Není to jeho krev!
Jakmile dokončil to co začal, podíval se na své dílo. Jeho obličej projasnil úsměv.
"Dokázal jsem to."
Znovu zhodnotil svůj čin jediným pohledem a jde do koupelny. Neví, kde je, ale určitě ji najde. Musí!í

Otevřel oči, zrcadlí se v nich hrůza. Z úst mu unikl sten a pak výkřik. "Nééééééééé. To jsem nebyl já!"
Sahá si do kapsy kabátu. Cítí, že tam něco je, ale co? Je to vlhké a,...
..., jazyk.
"Proboha!"
Teď ví, že to nebyl sen.
Pomalu se mu ve hlavě odvíjí celý scénář.
Zabil cizího člověka, ženu. Proč?
Co chce dělat?
Zavírá oči a vidí ji. Její úsměv, vlasy, oči,... Všechno. Ano. Chce ji zpět, nikdy nechtěl aby odešla, musí tu s ním být pořád.
"Já to dokážu!"
Zvedl se z mokré lavičky, uchopil nůž. Nyní jen obyčejný nástroj, který před několika hodinami zabil člověka.

U popelnic leží. Je to velké a neforemné. Muž, v otrhaném kabátě, se k té věci sehnul. Třeba je tam něco k jídlu.
V údivu doširoka otevřel oči a vykřikl. Skácel se na zem a chroptí.
Jeho slabé srdce to nevydrželo.
Nyní je vidět to, co mělo zůstat skryto.
Na zemi leží tělo. Jestli se to tak dá nazvat. Je to žena, nebo alespoň to, co z ní zbylo. Torzo těla, nemá,...
Ani o nemá to, co by měla mít. Chybí ji části těla a vprostřed hrudi je otvor.
Té mrtvole chybí srdce!

Déšť padá na to hrůzné divadlo, snaží se ho splácnout do zapomnění?
Někde jinde, v klidné části města, spí ten, kdo to způsobil a nedělá mu to žádné potíže. Proč taky?
Vždyť dělá dobrou věc. Chce, aby zde žili jen ti, kdo si to zaslouží. A ona, ona by si to zasloužila. Neplýtvala by svým životem jako ta, děvka.
Dokázala by toho víc, mnohem víc.

Houkání sanitky a polocie, bylo slyšet po celém městě. Mnoho lidí bylo probuzeno a netvářili se moc nadšeně.
Z oken, která se nacházely nad místem nálezu těla, vykukovali zvědaví lidé. Jakmile si všimli přijíždějících aut, ih
ned se schovali.
"Co se to tady děje!" Vykřikl jeden z těch otrlejších. Když však uviděl komisaře, také se ztratil.
Komisař se naklonil k jednomu z detektivů a zašeptal. "O co, že n
ikdo nic neviděl?"
Detektiv
nadzvedl obočí a zavrtěl hlavou. "Já vím, že nikdo nic neviděl. Proč bych se vsázel?"
Komisař zklamaně trhl rameny a vydal se k tělu. Pomalu, nikam neuteče!
"Co víte o tom, který ji našel?"
"Komisaři, ten co ji našel, je mrtvej, dostal infarkt. Oba dva je našel strážník John Harrisson, z třetího okrsku."
"Hmmm, my máme okrsky? Odkud si myslíte, že se tady vzala?"
detektiv zvedl hlavu. Všiml si jediného otevřeného okna. "Pane. Vypadá to tak, že ji někdo shodil z ,..."
"Ano, detektive!" Chvíli si ho měřil z pod přivřených očí a pak dodal. "Jste dobrý! Nechtěl by jste pracovat se mnou? A ne neberu jako odpověď. Beru si tento případ na starost a chci jen ty nejlepší."
"Bude mi ctí, pane komisaři."
Ten mu bratrsky stiskl ruku. "Jsem Henry, Henry Dent. Stačí, když mi v práci, budete říkat, Dente. Jinak jsem, Henry."
"Jack Thomson, Jack." Představil se detektiv.
Oba dva vzhlédli nahoru.
"Kolikáté patro?"
"Třetí. Mám tam někoho poslat?"
Komisař, nyní Dent, se na něj podíval a usmál se. "Její vrah tam určitě není, na co by čekal? A místo činu? To počká, nemá nohy. To neuteče. Měli bychom se podívat, s kým máme tu čest."
"Já. Nebylo by lepší, když se rozdělíme?"
"Dobře. Běžte a pak mi vše řeknete. Na co čekáte? Běžte!"

15.08.2008 18:41:30
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one