Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Navždy spolu, navždy od sebe! (yaoi)


Tak, o co se tedy jedná? Půjde o takovou mini povídečku z oblasti něco mezi yaoi, slash a tak podobně. Je to o muži, který se dostane moc blízko k vládci který je nenáviděn svými poddanými a zároveň i milován.
Zbožňuje krev a mučení.
Ale jak to tak bývá tenhle zpočátku nevinný muž jej změní. A to se samozřejmě někomu nelíbí. Stává se terčem útoků a nakonec... a to vám neřeknu, protože je to překvapení.
Přece jen i když se to nebude zdát, celý příběh skončí happy endem.

Ten výkřik plný bolesti mě probral z mého krásného sna. I když mi všichni říkali, že nemám nic z toho poslouchat a hlavně nesmím za žádnou cenu chodit do otcovi ložnice, když je tam s některou ze svých nemnoha konkubín anebo s mojí matkou, teď jsem tam prostě musel. Ta bolest která byla slyšet z těch výkřiků, mě nemohla nechat chladným. Ubližovali tam někomu tak moc, až jako kdybych to cítil já sám.
Nemohl jsem tomu zabránit!
Oblékl jsem si jen župan a pomalu vyrazil přímým směrem otcova ložnice. Hluboký nádech a následné otevření dveří. Nic mě nemohlo připravit na to, co jsem uviděl.
Otevřel jsem oči. Tenhle sen, nebo spíš vzpomínka, mě budil ze spánku jeiž dlouhých pět let. Ten den, kdy se tohle stalo, zcela změnil můj život a já se stal stejným člověkem jako můj otec.
Nejenom, že mě vzrušoval pohleded na bolest ostatních. Já měl z té jejich bolesti přímo zvířecí radost. Protřel jsem si oči a podíval se napravo od sebe. Vedle mě ležel Salim a měl ve tváři tak spokojený výraz až mě to rozčílilo. Jako kdyby ani necítil tu bolest, kterou jsem mu během sexu způsobil. Ten obličej mě lákal k tomu, abych ve svůch prstech sevřel jeho krk a pořádně přitlačil. Podíval jsem se na své ruce, které přímo přízračně mířili k jeho krku, když otevřel oči a podíval se na mě.
Můj pane?“
Ten pohled který na mě vrhl.
Otec stál zády ke mně a já měl možnost uvidět několik žen, které leželi kolem těla mé matky. Matky, kterou jsem tak moc obdivoval a miloval. Dokázala ovládat své city, protože mého otce milovala. Bývala to hrdá evropanka, která se zamilovala do muže, který viděl jen sám sebe. A teď jsem viděl jak moc se dokázala pokořit jen proto, aby mohla být s ním. A já věděl, že nikdy nechci být jako ona!
Můj pane?“ promluvil Salim.
Byl moc blízko a tak jsem do něj strčil. „Ode dneška nesmíš vstoupit do mé ložnice bez mého svolení. Tvůj pokoj se nemění a...
Nesmím být s vámi? Ale já udělám cokoli, abyste byl šťastný, můj pane!“
Už jsem ti něco řekl. Chováš se ještě hůř než nějaká děvka! Pokoj napravo od mého bude od zítřejšího dne patřit mému písaři. Možná jsi měl šanci jej jednou spatřit. Ty víš jaká je to pocta vlastnit tento pokoj!“
Ano, pane!“
Byla nahá a přivázána ke kříži. Bylo to přímo rouhačské, na hlavě měla trnovou korunu a po celém těle neuvěřitelně hluboké rány z kterých odkapávala krev. Jen tiše úpěla a ani nevnímala okolní svět. Ta agónie z její bolesti byla přímo hmatatelná ale já neměl strach. Bylo to zvláštní, ale.... ten pocit nadvlády byl úchvatný. „Otče,“ zašeptal.
Pohled, který na něj jeho otec upřel, jej celého rozechvěl. Nejprve měl nutkání se otočit a utéct ale nohy jej neposlouchaly. „Vezměte jej mezi sebe, ať konečně pozná, co je to mít moc!“
Ten pokoj má patřit vaší nastávající manželce, ženě se kterou máte splodit svého potomka, který...“ přerušil tok jeho myšlenek Salim a sklopil pohled.
Ale, ale, snad nám nežárlíš na toho mladíka? Řekl jsem ti snad někdy, že pro mě znamenáš něco víc než jen hračku?“
Ne, pane,“ zavrtěl hlavou a odešel.
Jak můžou být ti hlupáci tak naivní? Jen proto, že se o ně starám tak to neznamená, že je mám rád! Beru je jako povyražení po těch dlouhých a nudných dnech vlády. Jakmile se ožením a splodím syna, tak...“
Opět se zamyslel,
Pět žen se začalo věnovat jeho tělu. I přes svůj věk, necelých třináct let, byl obstojně vyvinutý. Pravý syn svého otce, jak by řekla matka, kdyby byla při sobě. V tu chvíli jedna z nich, možná jen ze zvědavost, zamířila k jeho konečníku. Pod náporem jejího prstu se svěřač uvolnil a mladík vystříkl svou první dávku mízi. „Pane, on...“ rozesmála se, „...on se udělal, když jsem mu strčila do zadku prst.“
Ale?“ uchechtl se otec a několika tahy si přejel po svém utěšiteli. „Mladému hřebečkovi by se líbilo, kdyby ho někdo protáhnul. Nebylo by na škodu, kdyby to byl poprvé jeho otec. Vždy jsem to chtěl vyzkoušet.“
I přes počáteční vzrušení jsem se vyděšeně ohlédl na svého otce. Jeho vzrušený a přímo obrovský pyj stál ve své plné velikosti a já na chvíli přestal dýchat. Ta slova nejspíš moji matku probrala, protože vykřikla se zbytku svých sil: „Prosím, to nesmíš. Se mnou si dělej cokoli, ale jej do toho nezapojuj, prosím.“
Běž ji zaměstnat,“ rozkřikl se na jednu z žen, která se bez okolků vrhla k matce. Sundala ji z kříže, aby se na ní vzápětí vrhla a...
Raději jsem zavřel oči a čekal.
Oči se mi i přes počáteční odpor zalily slzami. Co by se se mnou dělo, kdybych ten den nevešel do jeho ložnice. Co by se stalo s matkou? Doopravdy by ukončila svůj život stejně jako poté co mu TO udělal jeho vlastní otec? Nemohla snést, že tomu nedokázala zabránit.
A právě ten den byl zapečetěn osud mého otce. Nenáviděl jsem jej za to, co mi provedl a stejně tak jsem nenáviděl sebe. Neměl jsem však tolik odvahy anebo jsem nebyl až tak zbabělý, že jsem neukončil i vlastní život.
Stačilo kolem sebe seskupit stejně smýšlející stoupence a k nástupu na vládnoucí místo mu nic nebránilo. Stačilo vědět za jaké páky zatahat a otec byl odstaněn z cesty. A nemusel si ani zamazat své ruce jeho krví.
Bič zasvištěl a venkovní temnotu prořízl srdcervoucí výkřik. Na mladíkovo tělo dopadla první rána, za kterou následovala další a další. V bolestech se zhroutil k zemi, ale několik paží mu v dopadu na tvrdou zem zabránilo. Držely ho a čekaly až pán dokoná svoji přípravu. Takhle si přichystal vždy každou ze svých konkubín, nechtěl aby se bránily, když si je bez jakékoli přípravy bral na ukojení svých základních přímo až zvířecích pudů.
Chytil vlastního syna za vlasy a přitáhl si ho ke svému klínu. „Kuř,“ zavelel a udeřil ho otevřenou dlaní do tváře. V chlapcových očích se zaleskly slzy a objevil se v nich nepatrný vzdor. „Dělej a strč si ho do tý svý zasraný huby, nebo ti ho tam strčím rovnou!“
Chlapec polkl a přesto, že se mu v té chvíli zvedl žaludek si jej pomalu zasunul do pusy. Otec na nic nedbal a zarazil mu jej až po mandle, a to vše několikrát opakoval. „Opovaž se to vyplivnout. Vše spolykáš jako ta největší děvka, kterou jseš.“
Kdo nakonec zasadil tu poslední ránu? Nevěděl, protože celý ten osudný den měl zahalený mléčně bílou mlhou. Ne, nepamatoval si ani svoji korunovaci. Jediné co věděl bylo, že byl nakonec stejný jako jeho otec!
Dlouhých pět let jsem snášel otcovu krutost, ale nakonec jsem se mu vzepřel abych využíval svoji moc stejně jako on. Možná jsem dokonce horší než on! Za maskou vlídnosti si beru ty, zpočátku nevinné chlapce, abych z nich udělal na nic nemyslící hračky. Otec jim alespoň dal šanci, pokud se jim to nelíbí, mohou jít. Žádná z nich však nikdy neodešla, stejně jako matka.
Nakonec všechno spolykal a otec jej téměř něžně pohladil po tváři. „Hodný chlapec a teď přijde zlatý hřeb večera. Děvčata doneste tu největší misku oleje a pořádně ho sní promažte. Nezapomeňte na žádný záhyb jeho mladičkého tělíčka. Na jeho těle nesmí být ani jedna jizva. Nechceme přece, aby si někdo myslel, že jsem bez srdce.“
Dívky jej položily na břicho a opatrně mu začaly mazat záda. Zámerně se vyhýbaly ranám po biči, které namazaly nevábně zapáchajícím krémem. „Neměj strach, i když nás občas zbičuje, vždy se o nás postará. Nikdy nám neubližuje bezdůvodně, my si to totiž přejeme. On je našim pánem a zároveň i osudem, který jsme si vybraly!“ zašeptala mu jedna z nich do ucha, když mu promazávala oblast konečníku.
Položte jej na záda a svažte mu ruce k posteli a k nim přivažte nohy. Chci ho mít pěkně vystaveného.“
Otče, prosím.“
Dokonce i teď po dvou letech v něm zůstalo trochu nenávisti k otci, který jej připravil o dětství. Nenávisti, které si myslel že se zbavil, když otec vydechl naposledy.
Položil mu ruku na ústa a přejel s ní po horním rtu, mezitím druhou rukou zamířil k prudce se stahujícímu otvoru a zajel do něj jedním prstem. Chlapec zatnul zuby a poté otevřel zprudka pusu, protože ruce změnily polohu, tentokrát přejížděly po jeho penisu. Kdyby to nebyl jeho otec, tak by vzdychal blahem. Otcova ústa využila chlapcovi nepozornosti a divoce jej políbila, aby vzápětí zamířila k jeho klínu.
Ano, byl vzrušený na maximum a v tu chvíli přestal vnímat tu okolnost, že tohle všechno mu dělá jeho vlastní otec. Vyšel mu vstříc. On stiskl jeho varlata a pak nasadil na ústí řitního otvoru svůj nemalý penis.
Ne, nikdy mu nemohl odpustit nic z toho všeho. Já se o své chlapce starám lépe než-li se kdy choval on k nim. Několik z nich jsem zachránil od konce horšího než samotná smrt. Pokud se mnou některý z nich nechce mít sex, do ničeho je nenutím. I oni mají možnost volby, i když jsou jen a pouze hračky v mých rukách.
Chlapec vykřikl bolestí, když do něj vnikl penis člověka, který ho splodil a zároveň mu z očí vytryskly slzy ponížení. On z něj udělal jen sprostou děvku, která pro trochu slasti udělá cokoli!

20.01.2011 15:48:35
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one