Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Ahoj lidičky! Tenhle kousek navazuje na devátou kapitolu k bystrozorům a spol. No, akce tam není, ale něco se tam stalo. V předchozí části jsem to trochu utnula a teď jsem to tam musela dopsat. 
Doufám, že vás to neodradí od dalšího čtení.
Díky za komenty, potěší.

Mudlovský ministerský předseda, si poposedl a nervózně se podíval na pohlednou blondýnku, která seděla naproti jeho stolu. Měla přehozenou nohu přes nohu a její krátká sukně odhalovala černý podvazkový pás a její téměř nekonečné nohy. Polknul, až mu na krku poskočil ohryzek a uhnul pohledu hnědých očí, které na něj upřel muž sedící vedle ženy. „Měli bychom pokračovat tam, kde jsme včera skončili,“ začal hovor mladší z mužů a usmál se na blondýnku, která jeho úsměv opětovala.
„Jistě,“ přisvědčil ministr a srovnal si na stole dokumenty, „tak, kde jsme ukončili náš plodný hovor?“
Adriana si odkašlala a změnila pozici nohou, ministr otevřel ústa a vzápětí je s hlasitým zvukem zavřel. Tonymu zacukalo v koutcích, ale udržel svoji typicky chladnou tvář. „Ano, skončili jsme s hovorem, u výměnných vztahů mezi asijskou, evropskou a americkou kouzelnickou společností. Australané a spolek okolních ostrovů, se do našich a vašich problémů prý starat nebudou. Nesouhlasí s tím, že by se někdy mohl vrátit a…“ odmlčela se, „ani náš ministr s tím nesouhlasí, ale máme možnost se postarat o to, aby se nic z toho znovu neopakovalo.“
„Jste si jistí, že se může stále najít někdo, kdo by v jeho… práci, pokračoval?“
„Ano, jsme si víc než jistí!“
Muž se rozesmál a zavrtěl hlavou. „Podle mě jste zbytečně negativističtí. My jako nekouzelníci, nebo jak vy říkáte, mudlové, máme nyní jiné starosti než vaše problémy. Promiňte, ale měli byste odejít. A pokud možno hned! Děkuji za to, že jste přišli, ale…“ zvedl se a vyprovodil je ze dveří.
Adriana se na něj otočila a promluvila: „Jak myslíte. Možná jsme až paranoidní, ale já raději dělám prevenci. Léčba nádoru je také lepší v začátečních stádiích a nemusí poté dojít k až destruktivnímu, úplnému, odstranění karcinomu, nejenom,“ ukončila a zavřela za sebou dveře.
Muž se po klapnutí svalil do křesla a položil hlavu do dlaní.
 
„Říkal jsem ti, že to bude zbytečná ztráta času! Nikdo z nich nevěří tomu, že by se mohla vrátit moc teroru, ale pak, pak bude pozdě!“
„Tony, nemyslím si, že tomu nevěří. Oni mají strach!“
 
***
 
Susan seděla s Nymf v jejich oblíbené restauraci na Příčné a povídali si. Jejich hovor se, jako vždy, týkal jejich lásek. Samozřejmě se nemohl obejít bez hádky, která však protentokrát, skončila smírem. Susan se omluvila.
Tonksová na ni chvíli nevěřícně zírala, poté však zavrtěla hlavou a na vše zapomněly.  
 
„Sus, jak se ti daří s Tonym, pořád se otáčí za každou sukní?“
„Nymf,“ odvětila ji s úsměvem, „a co ten tvůj? Pořád okusuje nábytek?“
„O co ti sakra jde! Víš moc dobře, že to nebyla jeho chyba! Nemůže za to,“ vyskočila v ofenzívě na nohy, až svalila židly na které předtím seděla, „čím je! Zachránil mě život, to jen díky jeho odvaze tu spolu sedíme a pijeme kafe! Kdyby,…“
Susan zavrtěla hlavou a rozesmála se. „Jo? A proč ten idiot nepoužil hůlku? Co? Na to mi řekneš co? Víš moc dobře, co si o něm myslím! Je to obyčejný zrádce, nic víc! Jen si myslel, že na něj nezaútočí. Chtěl si honit triko!“
„Ha! Kde chodíš na takový mudlovský výrazy? Co!“ vyjekla dřív, než se zamyslela. „Proč ho nenávidíš! Co ti udělal tak strašnýho, že…“
„Měly bychom toho nechat, než vypustíme z pusy něco, co by nás mrzelo. Tobě se to už stalo. Stejně je to už pasé, navždy,“ poslední větu zamumlala.
Nymf nakrčila obočí, poté však zavrtěla hlavou. Nejspíš se mi to jen zdálo. Snad to myslela jinak.
 
Po přestávce na oběd, se Nymf vrátila do své kanceláře, otráveně se posadila a vyhodila nohy na stůl. „Další otravný den pokračuje.“
Kdosi zaťukal a po obligátním – dále, dovnitř vešel Wu-Wang. „Moc rád se s vámi opět setkávám a jsem rád, že tentokrát je to v mnohem příjemnější chvíli,“ políbil ji na ruku a pokračoval, „rád bych Vám nabídl jistou spolupráci, která se týká,…“ nedokončil, dovnitř vběhl bez ohlášení neznámý muž. „Slečno Tonksová, rychle, musíte. Pojďte se mnou!“
Wang opětoval Nymfadořin vyděšený pohled. „Co se stalo?“ zašeptala v očekávání těch nejhorších zpráv. Nic ji však nemohlo připravit na to, co přišlo. „Váš snoubenec, rychle… umírá.“
Co nejrychleji jej následovala, téměř utíkala, do jeho kanceláře, která byla nedaleko. Zastavili se u dveří, s rukou na klice, dveře se vzápětí otevřely a udeřily muže do hlavy, upadl. Kdyby nešlo o tak vážnou situaci, nejspíše by se všichni uvolněně usmáli. Pohled na toho, kdo otevřel, však potvrdil ty nejhorší obavy. Žena, zdejší léčitelka, odmítavě zavrtěla hlavou. „Slečno, neměla byste…“  
Ji však nikdo nedokázal zastavit. Teď ne! S výkřikem vběhla dovnitř, sevřela jeho ledové ruce ve svých a rozplakala se naplno. Pláč trvající snad deset minut, ji tak vyčerpal, že téměř nemohla dýchat. Kdyby ji Wang od Kevina neodtáhl, ležela by tam s ním až do úplného vyčerpání.   
 
***
 
„Ne, doopravdy nevíme, kdo, nebo jak, jej zabil! Je nám to líto,…“
„Líto?“ rozesmála se šíleným smíchem, „ tak líto? Jste rádi, že jste se zbavili takového člověka jako on. Všichni je nenávidíte, ale oni za to nemůžou! A Kevin, on… byl to, byl to hrdina. Hrdina, kterým vy nikdy nebudete, nikdy!“ vykřikla a utekla pryč.
Její dlouhé, po pás černé vlasy, se zavlnily. Oči, které se topily v slzách, na ně naposledy pohlédly, plné nenávisti, a poté zmizely!
Ministr se posadil zpět do křesla. „Doopravdy to nevíme!“


01.06.2009 18:05:31
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one