Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6001 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5728 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5647 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)

Alžběta I.

Alžběta I.

Z boží vůle, královna Anglie, Francie a Irska, ochránkyně víry atd.

Královna Alžběta v korunovačních šatech

Doba vlády

17. listopad 1558 24. březen 1603

Korunovace

15. leden 1559

Narození

7. září 1533


Palace of Placentia

Úmrtí

24. březen 1603


Richmond Palace

Pochována

Westminsterské opatství

Přechůdce

Marie I.

Následník

Jakub I.

Rod

Tudorovci

Otec

Jindřich VIII.

Matka

Anna Boleynová

Alžběta I. (angl. Elizabeth I, 7. září 153324. března 1603) byla královna Anglie a Irska. Byla jednou z nejvýznamnějších monarchů na anglickém trůně vůbec, doba její vlády se (nejen) v oblasti dějin anglického umění označuje jako zlatý či alžbětinský věk. Alžběta se po celou dobu své vlády, kterou započala 17. listopadu 1558 svým nástupem na anglický trůn, odmítala provdat a určit svého nástupce, byla pak proto nazývána panenská královna. Tato skutečnost symbolizuje její odhodlání celý svůj život obětovat za dokonalou vládu Anglii a nedopustit vnější politické ohrožení země.

Předchůdci

Alžběta pocházela z vládnoucího rodu Tudorovců, byla dcerou krále Jindřicha VIII. (vládl 15091547) a jeho manželky Anny Boleynové. Jindřich VIII. však měl celkem šest manželek. Jeho první žena, Kateřina Aragonská, španělského původu a katolické víry, nedala Jindřichovi mužského dědice, jejich potomkem byla Marie, pozdější královna Marie I. Tudorovna zvaná Krvavá či Katolická, předchůdkyně Alžběty. Jindřich se rozhodl s Kateřinou Aragonskou rozvést a zplodit potomka s jinou ženou, římský papež však královský sňatek zrušit odmítl. Jindřich se nakonec rozhodl pro osamostatnění církve v Anglii, odmítl autoritu papeže a sám se jmenoval hlavou nově vzniklé anglikánské církve. Tímto krokem byla zahájena anglická reformace. Jeho dcera Marie I. nastoupila na trůn v roce 1553 a zahájila pokus o návrat Anglie ke katolické církvi. V této snaze neuspěla, navíc zemřela bez potomků a následníkem trůnu se stala její nevlastní sestra Alžběta.

Vláda

Alžběta byla katolickou církví a anglickými katolíky považována za nelegitimní dítě, jelikož ti neuznávali její matku Annu Boleynovou (později popravenou) za právoplatnou manželku Jindřicha VIII. Alžběta byla tedy označena za nemanželské dítě a neměla tudíž podle katolíků nárok na trůn. Přesto se královnou stala a po nástupu na trůn se samozřejmě přiklonila na stranu anglikánů, kteří ji podporovali, a na stranu anglické reformace. Poté dokázala odvrátit občanskou válku, která mezi katolíky a anglikány hrozila. Anglikánská církev byla znovuobnovena roku 1559.

Alžbětina vláda byla umírněná a nábožensky tolerantní (především v prvním desetiletí). Za královnou stál po celou dobu jejího panování parlament a střední vrstvy obyvatelstva, jejichž podporovala podnikání. V roce 1570 byla římským papežem z katolické církve exkomunikována, to už ale její pevnou mocenskou pozici nemohlo ohrozit.

Alžběta se opírala o schopné nižší šlechtice, neurozené, ale nadané osobnosti povyšovala za jejich zásluhy do šlechtického stavu. Tímto případem byl i sir Francis Drake. Zprvu mořeplavec a pirát, který se souhlasem a podporou Alžběty přepadával španělské obchodní lodě, převážející zlaté poklady z Ameriky do Evropy. Za války mezi Anglií a Španělskem, která následně propukla i díky Alžbětině podpoře nizozemského povstání a občanské války vůči Španělům, v roce 1588 Drake porazil se slabší anglickou flotilou španělskou Armadu, obrovskou flotilu. Jejím zničením si Anglie zabezpečila volný přístup do světových moří a stala se jednou z námořních velmocí, posílila svůj vliv i jako nejsilnější protestantský stát v Evropě. Španělskou porážkou mohla Alžběta zahájit i anglickou kolonizaci zámořských území. Sir Walter Raleigh tak v Severní Americe založil Virginii, první anglickou kolonii pojmenovanou po Alžbětě (panenské královně – virgin). Roku 1600 vznikla britská Východoindická společnost, zaměřená na obchod v prostoru jižní Asie.

Alžbětina příbuzná Marie Stuartovna, skotská královna a pravnučka anglického krále Jindřicha VII., se začala po smrti Marie Tudorovny považovat za právoplatnou dědičku anglického trůnu. Poté, co proti ní vypukla vzpoura ve Skotsku, se uchýlila do Anglie, kde ji však Alžběta kvůli obavám o trůn uvěznila. Po dlouholetém věznění ji v roce 1587 nechala popravit. Skotský král Jakub I. Stuart, syn Marie Stuartovny, se ale po smrti Alžběty v roce 1603 stal z její vůle anglickým králem a zahájil vládu rodu Stuartovců v Anglii.

Zlatý věk

V období zlatého věku do Anglie plně pronikla renesance a myšlenky humanismu. Mezi nejvýznamnější tvůrce tohoto období patří například F. Bacon, E. Spencer, B. Jonson, Ch. Marlowe nebo W. Shakespeare.

Nápadníci a milenci

Alžběta I. během svého života opakovaně uvažovala o uzavření sňatku. Z politického hlediska se nejčastěji uvažovalo o nápadnících ze španělského nebo francouzského královského rodu. Z francouzské královské rodiny pocházeli dokonce hned dva vážní zájemci o sňatek - v roce 1570 se pokoušel neúspěšně získat Alžbětinu ruku tehdy devatenáctiletý Jindřich, vévoda z Anjou (pozdější král Jindřich III.). Posledním vážným nápadníkem se stal o více jak deset let později Jindřichův mladší bratr František, vévoda z Anjou. I přes velký věkový rozdíl (Alžbětě bylo tehdy 46 let a Františkovi 24 let) si oba byli velmi sympatičtí a budoucí sňatek se jevil jako reálný. Alžběta ale nakonec podlehla svému okolí a ke svatbě nedošlo. Proti sňatku s katolíkem a francouzem Františkem, vévodou z Anjou se postavila nejen protestantská anglická šlechta, ale svůj nesouhlas dávala najevo i většina poddaných. Sama Alžběta nakonec uznala tyto námitky a nikdy žádný sňatek neuzavřela. Byla označována za Pannenskou královnu, což ale v žádném případě neznamenalo, že by nikdy neměla milostný poměr. Alžběta měla za svůj život celou řadu milenců, mezi ty nejznámější patří:

Thomas Seymour (muž Kateřiny Paarové). Asi kolem r.1548. Byl hezký, s ryšavou hlavou a vousy. Každé ráno k ní chodíval a žertoval s ní. Nabízel jí sňatek poté, co ovdověl.
Edward Courtenaly hrabě z Devonshiru *1526 - †1555. Kolem r.1553. Byl bledý, světlovlasý a beznadějně stupidní. Chtěli ho oženit s Alžbětou, ale když to nevyšlo, odešel do exilu, zemřel v Padově.
Robert Dudley hrabě z Leicestru *1533 - †1588. Asi od r.1559. Byl mužný, snědý s temnýma očima. Jeho žena Amye Robsartová si r.1560 za zvláštních okolností při pádu ze schodů zlomila vaz. Roku 1573 se tajně oženil s lady Sheffieldovou (snad otrávil jejího prvního manžela) a poté si jako bigamista vzal r.1578 Leticii, vdovu po hraběti z Essexu.
Christopher Hatton *1540 - †1591. Kolem r.1564. Lord kancléř a kapitán tělesné stráže.
Edward de Vere hrabě z Oxfordu *1550. Kolem r.1570. Povýšený, hádavý, rozmařilý. Oženil se r.1571 s Annou, měli spolu tři dcery, ale nedbal o ně. Anna zemřela při porodu. Poté se oženil se vznešenou a velmi bohatou dvorní dámou.
Walter Raleigh *1552 - †1618. Kolem r.1581. Velitel osobní stráže. Byl temperamentní. V r.1592 obtěžkal dvorní dámu Bessy Throckmortonovou, byli uvězněni, ale pak si ji musel zákonitě vzít. Ke dvoru už nebyli připuštěni.
Robert Devereux hrabě z Essexu *1567 - †1601. Byl nevlastní syn Roberta Dudleye. V r.1590 se tajně oženil s vdovou po Philipu Sidneym, dcerou královnina dvorního rádce a špicla Walsinghama. Byl vznětlivý, energický a toužil po moci a uznání. Tento o třicetčtyři let mladší Alžbětin milenec byl roku 1601 uznán vinným ze vzpoury proti královně a popraven.
Charles Blount - bezvýznamný milenec. Nosil na rukávu přivázanou zlatou královnu z Alžbětiny šachovnice.

20.08.2008 11:15:07
wllkam
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one