Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.
Helen Keller
Lidičky, nesnažte se mě - na-... iritovat. Mám pro vás Komentářovou povdku. Alespoň se trochu zapojíte.
Když nechcete psát komenty, ale i ti, kteří je píší.
Tak, cvak a jste tam.

Co jsi?

Člověk. (6128 | 17%)
E.T. (5931 | 16%)
Počkej. Podívám se. (6132 | 17%)
Neexistuji. (6000 | 17%)
Zvíře (5948 | 16%)

Co vy na to? Jaké povídka je nejlepší?

Vražedná láska (5727 | 13%)
Kde je pravda (5663 | 12%)
Anděl, jménem Wavielia (5646 | 12%)
Sliby, chyby (5705 | 13%)
Pravá tvář (5684 | 13%)
Smrt je jen začátek (5673 | 13%)
Poznání (5587 | 12%)
Nový život (5589 | 12%)
Strodávné runy
1.  Úvod
 
Starodávné runy ukrývají mnohá tajemství.  S touto učebnicí se vám je pokusíme poodhalit. Najdete zde  mnoho informací o runách, jejich historii a jejich praktickém  využití. Ve vyšších ročnících se budeme učit o využití  jejich moci v magii. Doufám, že s touto učebnicí překonáte  první rok studia Starodávných run a budete připraveni na druhý  ročník. V této učebnici je obsažen první ze tří aettir,  které jsou základem všeho, co se týká run. Takže dávejte  při těchto velmi zajímavých hodinách pozor, abyste se naučili  tomuto krásnému magickému umění.
Light Fusion
 
2.  Historie run
 
Runy - starogermánské písmo:
Podle mythologie znalost runového písma  přinesl bohům i lidem sám nejvyšší starogermánský bůh  Odin, jenž dobrovolně pověšen za nohy na posvátném stromě  Yggdrasilu devět dní a nocí, proboden vlastním kopím sám sobě  za oběť trpěl, aby přežil a na pokraji smrti získal osvícení  a znalost magických run.
 
Skutečnost bývá  však mnohem prozaičtější. Šlo o starogermánské písmo, kterým  se však zpravidla nepsalo, ale rylo se do kamenů,  dřeva, kostí apod. - a z toho také vychází i základní tvar  písmen - run- rovné přímé linie. Původ  runového písma není dodnes bezezbytku doložen, dříve se usuzovalo,  že bylo odvozeno přímo z Latiny, ale nyní se jako pravděpodobnější  jeví teorie, že bylo odvozeno od mladších podob severoetruských  abeced používaných v jižním podhůří Alp přibližně  od 4. století př.n.l. do 1. století n.l. Při sledování vývoje  runového písma Germánů je třeba vrátit se hluboko do starověku:
 
Fénické  písmo:
 
Původ všech moderních Evropských písem  je třeba hledat v nejstarším hláskovém písmu Středomoří  - Fénickém písmu. Féničané své písmo používali  přibližně od 2. tisíciletí př.n.l. do 3. století př.n.l.,  prvotně k obchodním zápisům a rozšířili jej po celém Středomoří,  kam sahal jejich vliv a kolonie. Sloužilo tak jako základ písma řeckého, etruského, iberského či písma užívaného  v Cartagu tzv. punské kurzívy. Féničané  psali zprava doleva.
 
Etruské písmo:
 
Z  písma Féničanů vychází další z důležitých písem starověku  - písmo Etrusků. Dle stáří a vývoje lze rozdělit písmo  Etrusků do tří fází - nejstarší raná podoba byla užívaná  asi od 7. století do 5. století př.n.l. Pozdní podoba znaků  byla užívaná přibližně od 4. století př.n.l. do 1. století  př.n.l. a poslední tzv. "normalizovaná" nejmladší podoba byla  užívána před nahrazením Latinou. Poslední - normalizovaná forma  je také Latině již nejvíce podobná. Narozdíl od Latiny se  však ještě etruské písmo jako u Féničanů psalo zprava doleva.  Latina sama vznikla odvozením z písma etruského po opanování  jejich území Římany.
Poznámky:
U některých znaků je pouze  předpokládána pravděpodobná fonetická hodnota a proto jsou  uvedeny v závorkách.
Etrusské písmo je řazené do 3 sloupců  - levý obsahuje normalizovanou podobu (poslední),  střední obsahuje rané tvary, pravý sloupec  pak pozdní tvary.
 
FUTHARK: - runové  písmo germánů:
 
Runové písmo vzniklo asi někdy  počátkem našeho letopočtu v podhůří Alp odvozením z mladších  podob severoetruských abeced. Některé znaky můžeme z písma  Etrusků přímo odvodit, jiné jsou pravděpodobně původního germánského  původu. Runové písmo se pak za postupných změn šířilo na sever  za Alpy do germánských oblastí a dále do Anglie, Irska, Skandinávie.  Staré teorie, že šlo o ryze původní pragermánské písmo ražené  účelově např. nacistickou propagandou, byly dávno opuštěny. Přestože  existovalo několik různých runových sad, nejpoužívanější  a nejznámější je bezesporu tzv. Futhark -  abeceda nesoucí jméno dle svých prvních slabik F U TH  A R K. Během vývoje se tvar i počet jednotlivých znaků  měnil, až se z původních 24 znaků tzv. staršího  Futharku ustálil na 16. znacích Futharku mladšího. Mladší  Futhark sice abecedu zjednodušil, ale pro část dřívějších  slabik chyběl nyní znak, a tak se některé stejné znaky používaly  často s různým významem - fonetickým i obsahovým. Texty ve  starším Futharku jsou psané pragermánskou formou jazyka a nalézáme  je zhruba od 2. do 7. století n.l., kdežto památky  psané mladší formou Futharku náleží do období Vikingů a povikingského  období a jsou již psány dialekty a jazyky jednotlivých germánských  kmenů a národů. Nejmladší nápisy psané v runách nalézáme  na náhrobních kamenech ve Skandinávii ještě v 16. století.  I v mladším Futharku nalézáme rozdíly, existovaly tu v zásadě  dvě hlavní skupiny severských runových abeced - skupina Dánská  a Norsko-Švédská. V praxi se však v mladším Futharku používalo  obou systémů po celé oblasti působení seveřanů zároveň  a nezřídka se obě skupiny spojují a prolínají. Je tedy při  překladech runových nápisů nutné brát ohled na nejednoznačnost  formy a zároveň na často složitou formu zápisu. Překlady  také komplikuje fakt, že se runami psávalo často v pruzích  a pásech, někdy střídavě zprava doleva a naopak, nebo hlavou  dolů (stáčel-li se např. pás do kruhu), a tak lze mnohé runy  při horizontálním či vertikálním převrácení omylem zaměnit.
 
FUTHARK:
(použité  barvy jsou ilustrační a nemají nic společného s vybarvováním  run)
Mladší Futhark (označený červeně): používaný ve vikingském období - 16. znaků.
Starší  Futhark (označený žlutě): používaný do vikingského  období - 24 znaků (kde znak chybí, byl převzat do mladšího  stejný).
Alpské runy (označeny modře): nejstarší  varianty runových abeced.
 
Runové kameny:
 
Runové  kameny vztyčovali Germáni a později Vikingové z různých důvodů  - zpravidla na památku mrtvých a jejich činů, řidčeji v paměť  činů svých. Bylo obvyklé, že runový kámen na památku mrtvého  vztyčovala jeho rodina nebo přátelé. Pokud někdo zahynul na  výpravě, vztyčili jeho druhové kámen na místě jeho pohřbu,  takže podobné náhrobky se nachází po celé oblasti působení  Vikingů. Zahynul-li na moři, vztyčili mu často kámen doma.  Kromě textu jsou kameny někdy doplněny výjevy z mytologie nebo života  mrtvého a jeho činů. Po přijetí křesťanství se runové kameny objevují  stále a přibývá další motiv - na kamenech, které vztyčili příbuzní  nebo přátelé za mrtvého, se objevují mezi jeho činy i obecně prospěšné  akce, jež mrtvý vykonal - stavby kostelů, mostů, cest, hrází, vysoušení  bažin apod., nebo se objevují zprávy o těchto činech vykonaných  příbuznými či přáteli mrtvého v jeho jménu, aby mu tak pomohli  na onom světě, případně zkrátili pobyt v očistci. Poslední  část nápisů na runových kamenech, kterou zmíním, má opět  magický a zároveň varující a odstrašující charakter - tak  některé nápisy nad hroby varují vykradače a hanobitele hrobů  před kletbou, jež je postihne. Tyto nápisy se v křesťanském  období pochopitelně již nevyskytují (kromě toho se již zpravidla  do hrobů pod vlivem náboženství neukládala bohatá výbava).
 
Runy  v magii a náboženství:
 
Runové písmo se u  Germánů nikdy nestalo běžným prostředkem komunikace. S pomocí  run se psávalo jen velmi málo běžných a obsáhlejších zpráv  a zápisů (jednu z mála výjimek tvoří jen obsáhlejší Codex  Runicus - sbírka zákonů) - mnohem častěji jde  o nekrology, pamětní nápisy, důležité zprávy a magické  verše - formule, vždyť konečně slovo "runa" je údajně  odvozeno od slova "raunen" což v němčině znamená "šeptat"  a význam slova "runa" tak podle této hypotézy je "tajemství".
 
Forndyslang  (náslovný rým):
 
Delší runové zápisy  jsou zpravidla psány zvláštní vázanou stylizovanou formou jazyka,  která je rýmovaná tzv. náslovným rýmemforndyslangem.  Podstata forndyslanguje umístění přízvuku  zpravidla na první slabiku slova, které napomáhá taktovat rým.  Tento básnický prostředek plnil vedle svého uměleckého účelu  i funkci prozaičtější - sloužil básníkům -skaldům ke snazšímu zapamatování  a přesnější reprodukci jak krátkých magických formulí, tak dlouhých  básnických epických skladeb - ság, které recitovali zpaměti. Skaldská  poezie byla v době Vikingů velmi rozšířena a oblíbená, takže se  tato stylizace projevila i v runových zápisech v podobě nekrologů  na náhrobních či pamětních kamenech, magických formulích  apod.
 
Runy v magii:
 
Runy  měly také velký význam v magii Germánů. Ryly se do kamení,  kde zvěčňovaly památku a činy mrtvých, na zbraně, aby jim  dodaly magickou moc a sílu, na lodě i sáně, aby ochraňovaly  na cestách, na poháry a nápojové rohy, aby uspávaly, očarovaly,  nebo naopak chránily majitele před případným jedem v nápoji  apod. Ačkoli pro Germány měl už často samotný runový nápis  kouzelný význam, některé runy ryté z magických důvodů se  neryly na odiv okolí, ale naopak na místa, kde je nikdo nepovolaný  nemohl spatřit a tak třeba rušit jejich účinek nebo s jejich mocí  počítat - např. chtěl-li seveřan dodat svému meči na síle,  ryl magické formulky zevnitř pochvy, na nákončíky či pod  kožené obložení jílce, tedy nikoli na čepel! Zevnitř nákončíku  pochvy se našel např. nápis "Nechť Márr (jméno meče) nikoho  neušetří" apod. Pokud ryl Viking runy viditelně, nešlo většinou  přímo o "magické nápisy", i když jméno (často složené)  mohlo mít i tuto vlastnost, účelem bylo spíše veřejně informovat.
 
Runy  užívané k magickým obřadům se též často vybarvovaly do  příslušných barev a meditovaly - každá jednotlivá runa má  jak svou fonetickou hodnotu výslovnosti, tak v magii starých  Germánů i svůj skrytý význam. Např. runa Teiwaz se meditovala a ryla pro pomoc v boji a vítězství, neboť náleží  bohu Týrovi - jednorukému bohu válek a vítězství.  Ke každé runě existovaly určité meditační mantrya  kombinací jejich rytí do věšteckých hůlek či březové kůry  apod., barvení do příslušných barev, sestavování apod. se  věštilo a prováděly magické obřady. Některé starogermánské  kmeny neměly ani žádného šamana - specialistu či věštce  zaměřeného výhradně na magii nebo kněze starajícího se  o náboženství a většinu magických obřadů vykonával náčelník,  často i významné ženy. Jiné kmeny měly své šamany, případně vědmy  či kouzelnice. Arabský diplomat Ibn Fadlán hovoří při popisu pohřebního  ritu u kmene Rusů na Volze v 10. století o ženě zvané "Anděl smrti",  jež jednak hrála krvavou roli v samotném pohřbu a zároveň zastávala  nejspíš i post vědmy. Samostatnou záležitostí jsou velké pohanské  chrámy, jako například jeden z nejproslulejších - ve Staré  Upsalle(popis poskytl mistr Adam z Brém), o které se  přímo starali pověření kněží, zajišťující vykonávání  příslušných rituálů, provozování slavností a svátků  a údržbu chrámů.
 
1. Úvod
 
V  druhém roce s touto učebnicí poodhalíme mnohá další tajemství týkající  se run. Dovíme se významy druhého aettu a také o jiných runových  písmech. S touto učebnicí se vám snad podaří překonat druhý ročník  s úspěchem nebo aspoň s odřenýma ušima. Takže ať se vám  runy líbí a zůstaňte s nimi dále.
Light Fusion
 
2. Hagalaz, Nauthiz
 
Hagalaz:
 
(H: Krupobití.) Hněv přírody, destruktivnost, neovládané  síly, zvláště počasí, nebo v neuvědomělosti. Popouštění  kovu, testování, pokus. Řízená krize, směřovaní k doplnění,  vnitřní harmonie.
Hagalaz obrácený: Přirozené neštěstí,  katastrofa. Stagnace, pokles výkonu. Bolest, ztráta, utrpení,  strast, choroba, krize.
Krupobití je pohroma, kterou není  možné předvídat, symbol projevu vyšších sil, na které člověk  nemá vliv. Je to vychýlení základních sil z rovnováhy. Runa  Hagalaz tedy naznačuje nevyhnutelnou nehodu nebo jiný jev, kterému  se nelze ubránit, ať pro to uděláme cokoli. V hlubším smyslu  popisuje nutnou změnu nebo zkušenost, kterou je třeba získat.  Ať bude jakkoli tvrdá, může nám pomoci v našem nazírání  na svět - dosavadní situace už byla neudržitelná.
 
Je  spojována s bohem Heimdallem, strážcem duhového mostu Bifrostu (spojujícího  Midgrad, zemi lidí, s Asgradem, zemí Ásů), který v jedné ze  svých podob naučil lidstvo obdělávat půdu a používat runy.  Je nazývána Matkou run a všechny ostatní runy prý vzešly  z ní.
 
Alternativní názvy: Hagal, Haegl, Hagel, Haal,  Hagl
 
Nauthiz:
 
(N: Nouze.) Odklady, omezení. Odpor směřuje  do síly, novota, oheň ze suchého dřeva (samostatnost v jednání).  Úzkost, zmatek, srážka. Trpělivost, přežití, určení. Čas  cvičit trpělivost. Poznání osudu.
Nauthiz obrácený: Potlačení  svobody, úzkost, dřina, uvolněný. Nutnost, krajnost, potřeba,  zbavení, hladovění, potřebovat, chudoba, vzrušivý hlad.
Chudoba  provází mnohé z nás od narození, někdo do ní upadne vlastní vinou,  jiný nešťastnou náhodou, pro nikoho ale není příjemná. Někdo  se z ní ale dokáže vymanit - často díky usilovné trpělivé  práci. Runa Nauthiz pak nejen ukazuje nějaký nedostatek, ale  také dává naději, že naše dřina nám přinese toužebně  očekávaný úspěch.
 
V oblasti vztahů, zejména partnerských,  může být upozorněním - něco zde chybí, tímto způsobem  se nedá pokračovat. Řešením v tomto případě může být  jak pokus o změnu, tak ukončení vztahu. Snad největší službu  nám tato runa poskytuje v oblasti duchovna. Poznat, že nám zde  něco chybí, je narozdíl od finanční, zdravotní nebo partnerské  situace pro nás samotné téměř nemožné a pokud nám něco  takového naznačuje naše okolí, míváme tendenci nevěřit  tomu.
 
Alternativní názvy: Nyd, Naut, Need, Nid, Not,  Noicz, Naudhiz, Naudhr, Naudh
 
3. Isa, Jera
 
Isa:
 
(I: Led.) Vyzvání nebo zmaření. Psychologické  bloky myšlenek nebo činností, včetně stížností. Tato runa  posiluje runy kolem.
Isa odvrácená: Ego-mánie, tupost, slepota,  rozptýlení. Zrada, přelud, podvod, podvod, tajnost, záloha.
Led,  tedy pevná hmota, která se může proměnit ve vodu, je podle severské  mytologie prazákladem všeho. Při souboji s ohněm, živou energií,  se mění ve hmotu, z níž je složen svět. Runa Isa popisuje stabilitu,  ale takovou, která se brání změnám, tedy ztuhlost, zkostnatělost,  zamrznutí. Něco - ať už vnější síly nebo jen naše lenost a  neochota - nás drží na místě a nedovoluje nám postupovat kterýmkoliv směrem.  Připomínáme osádku lodi, která uprostřed zamrzlého jezera  čeká na jaro, kdy pomyslný světový oheň přemění led ve  vodu, ve které bude moci znovu plout.
 
Pokud se ale nebudeme  pohybovat, led nás může zmrazit, rozdrtit svou pomalou neúprosnou  silou a učinit součástí sebe sama. Možná bude lepší využít  pevnosti ledového příkrovu, opustit loď a přejít někam jinam dříve,  než nás stávající situace příliš vyčerpá. Zároveň Isa  při výkladu posiluje vliv jiných run - je potenciálním zdrojem,  u kterého dosud není jisté, jak bude využit. Je třeba jej  teprve nalézt a probudit, zapálit oheň, led přeměnit na vodu,  ze které pak můžeme uvařit jídlo.
 
Alternativní názvy:  Is, Iss, Eis, Iiz
 
Jera:
 
(J nebo Y: Rok, dobré žně.) Výsledky nejdřívější  snahy jsou realizovány. Čas míru a štěstí, úrodné roční  období. Naděje míru a blahobytu. Slib úspěchu vydělán. Životní  cyklus, periodický model vesmíru.
Jera obrácená: Náhlá  porážka, zvraty. Hlavní změna, opakování, špatné měření  času, chudoba, srážka.
Je čas završit práci, sklidit  její výsledky a runa Jera nám dává naději, že úroda bude  bohatá. Poté nás ovšem s největší pravděpodobnosti čeká  práce další. Jera kromě žní značí též rok - cyklické  období a jeho rytmus, který vládne životu člověka i bohů.  Jera je též konec, který je zároveň začátkem něčeho dalšího.
 
Nemá  smysl se tomu jakkoli bránit - stejně dobře bychom se mohli pokoušet  zadržet zralé obilí v klasech.
 
Alternativní názvy:  Yar, Jara, Jar, Jer, Ger, Gaar, Ar
 
4. Eihwaz, Pertho
 
Eihwaz:
 
(EI: Tis.) Síla, spolehlivost, důvěryhodnost. Osvícení,  trpělivost. Obrana, ochrana. Síla získat, pod podmínkou motivací  a smyslem pro účel.
Eihwaz obrácený: Zmatek, zničení,  nespokojenost, slabost.
Tis, strom vysazovaný dodnes velmi  často na hřbitovech má strážit mrtvé a této runě se snad  proto říká Runa smrti. Ale tak jako stateční válečníci  žijí ve Vallhalle další život bez větších starostí, nabízí  i nám Eihwaz přerod, změnu tísnivé situace. Eihwaz ale také  může nabádat ke změně životního postoje, k aktivní obraně  před nepříznivými vlivy, převzetí osudu do vlastních rukou.
 
Tis  se totiž v minulosti používal k výrobě luku, zbraně, k jejímuž ovládání  je potřeba více zručnosti než síly. Při správném užití  ale dokázala lidem pomoci i proti přesile a zajistit dostatek  potravy. Je tedy hlavně na nás, zda se ubráníme a co si v životě  "ulovíme".
 
Alterntivní názvy: Eoh, Eo, Eihwas, Eyz,  Ihwar
 
Pertho:
 
(P: šálek, pochva, figurka.) Nejistý význam,  tajná hmota, záhada, skryté věci a tajné vlohy. Uvedení,  znalost osudu, znalost budoucnosti, určující budoucnost nebo  vaší cestu. Týká se ženy. Dobrý lov, kamarádství a radost.  Evoluční změna.
Pertho obrácený: Udělován, stagnace,  osamělost, malátnost.
V severských deskových hrách jde  většinou jedné straně o poražení protivníka, kdežto druhá  strana musí uniknout z hrací desky. Figurka v deskové hře je  zdánlivě "obětí" svého postavení, může pouze reagovat na tahy.  V rukou dobrého hráče ale může být vedena k vítězství podle daných  pravidel. Ta jsou sice neměnná, ale poskytují volnost výběru tahů.  Pertho nás vybízí k dalšímu přemýšlení o situaci a naznačuje,  že existují možnosti řešení, byť je není vždy na první  pohled vidět.
 
Dalším významem této runy je ženskost  a ženská plodnost, možná také proto, že žena v historické  společnosti byla také jakousi zdánlivou figurkou, které vládne  někdo jiný - ale pouze venku, před dveřmi rodinného sídla.  Uvnitř domu byly mnohdy svrchovanými vládkyněmi celé rodiny  a muži se jim neodvážili odporovat. Zlí jazykové říkají,  že Vikingové vyráželi na dlouhé kořistné výpravy jen proto,  aby unikli svým hádavým ženám. Runa proto značí tajemství  a vše co se odehrává za zavřenými dveřmi, ať už tyto dveře  vedou kamkoliv.
 
Alternativní názvy: Peorth, Purth, Perthro,  Pertra, Pairthra
 
5. Algiz, Sowilo
 
Algiz:
 
(Z nebo R: los,ochrana.)  Ochrana, štít. Obrana, hlídač. Spojení s bohy, probuzení,  vyšší život.
Algiz obrácený: Skryté nebezpečí, ztráta  duchovního článku. Tabu, výstraha.
Jedním ze zajímavých  zvířat severské přírody je los. Má poměrně klidnou povahu,  ale cítí-li se ohrožen, může zaútočit a jeho mohutné paroží  se mění v mocnou zbraň.
 
Runa Algiz tedy předvídá  starostlivou péči, ochranu, jaké se dostává mláďatům a  dětem, a v jejím rámci i možnou "obranu útokem", preventivní úder  proti všemu, co by potenciálně mohlo ohrožovat.
 
Alternativní  názvy: Elhaz, Akiz, Eolh, Eolx, Elux, Ezec, Algis
 
Sowilo:
 
(S: Slunce.) Úspěch,  dosáhnutí cíle, brousek. Život-síla, zdraví. Vítězství,  zdraví, a úspěch. Síla, živelná síla, meč plamenu, očistit oheň.
Sowilo  obrácený: Klamné cíle, špatná rada, klamný úspěch, lehkověrný,  ztráta cílů. Zničení, odškodnění, spravedlnost, bůh hněvu.
Slunce  každý den vítězí nad temnotou a proto se runa Sowilo nazývá  též Runou vítězství. Pro seveřany bylo Slunce božštější  a vzácnější než pro nás, kteří si slunečního svitu užijeme  více. V archaických představách byl jeho svit znamením přízně  bohů, příslibem úspěchu. Slunce je vlídným projevem božského  ohně, který hřeje, nepálí.
 
Dává nám naději na  dosažení cíle, onoho pomyslného (pro dávné mořeplavce naprosto  reálného) přístavu, vítězství nad náhodnými vlivy, se  kterými se dennodenně musíme potýkat. Radí nám vytrvat v úsilí.
 
Alternativní  názvy: Sigel, Sig, Sól, Sun, Sigi, Sigil, Sugil, Saugil
 
6. Ostatní runová písma
 
Vedle  klasických Futharků - mladšího a staršího,  jsou doloženy i jiné speciální runové sady písem - jedním  z nich jsou například tzv. Větvové runy-  jen velmi málo známý runový systém založený na principu různého  počtu šikmých čar "větví" napojených na středový "kmen"  z pravé i levé strany. Má se však za to, že podobných odrůd  runových písem se užívalo jen lokálně a zřídka např. k  psaní tajných zpráv či magických formulí apod. obrázek
 
 
Princip tohoto písma vzdáleně připomíná staré  keltské písmo OGAM pocházející pravděpodobně  ze 4. st. n.l.:obrázek
 
 
Vedle klasických i méně známých runových  systémů germánských existovaly i jiné runové systémy - mezi  ně patří např. runová písma používaná na Sibiři a staromaďarské sikulské písmo, Marsigliho abeceda. Podobné  runové sady existovaly i jako tzv. "staroturecké písmo". Uvádím zde  pouze na okraj, jen jako zvláštnost porovnání staromaďarského  a sibiřského runového písma:
 
Každé ráno, když vstanu, prohlédnu si seznam 50 nejbohatších lidí na světě.
Když na něm nejsem, jdu do práce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one